Zlín - Politické hnutí Starostové a nezávislí kritizuje rozhodnutí státu, které mění podmínky pro čerpání evropských dotací z Programu rozvoje venkova. Obce totiž budou muset za projekty realizované za pomoci dotací z Evropské unie ze svého rozpočtu zaplatit daň z přidané hodnoty, což jejich projekty o 19 procent zdraží. Řada zvláště menších obcí však ve svých rozpočtech nenajde dostatek peněz, aby daň zaplatila. Zástupci hnutí se proto chtějí s žádostí o řešení obrátit na českou vládu i představitele Evropské unie.
Zatímco v předchozích kolech programu mohly obce do výdajů na projekty zahrnout i daň z přidané hodnoty, podle stávajících pravidel musejí DPH zaplatit ze svého, a to zpětně i u projektů podaných loni na podzim v pátém kole dotačního programu. Podle starostenského hnutí to bude pro řadu z nich znamenat krach připravovaných investic.
Buď zaplatit daň, nebo s projekty skončit
„V důsledku chyby státních úředníků dojde k tomu, že některé obce teď nemají prostředky na to, aby zafinancovaly úspěšné projekty, protože touto chybou jim tyto projekty byly zdraženy o 19 procent,“ podtrhl předseda sdružení a starosta Suché Lozi Petr Gazdík. Řada starostů podle něj nyní stojí před rozhodnutím, zda do měsíce podepsat smlouvu, podle které daň ze svého zaplatí, nebo se nechat z programu vyřadit.
Senátorka Jana Juřenčáková, která pochází z řad starostenského hnutí, chce proto nyní oslovit vládu a ministerstvo zemědělství s žádostí, zda by nebylo možné termín podpisu smluv prodloužit do doby, než se najde nějaké řešení problému. Situaci ale podle ní nyní ještě víc komplikuje demise Topolánkovy vlády. „Pravděpodobně budu interpelovat oba premiéry, protože obce jsou opravdu v pasti, že nevědí, co mají dělat,“ uvedla Juřenčáková.
Senátor Jaromír Štětina, který vede kandidátku hnutí Starostů a nezávislých do Evropského parlamentu, se zase s žádostí o vysvětlení hodlá obrátit přímo na Evropskou komisi.
Obcím zřejmě nikdo nepomůže
Pravděpodobnost, že se podaří interpelacemi ať už na české či evropské úrovni něco vyřešit, je ale velmi malá. Podle ministerstva zemědělství si změnu pravidel vyžádala Evropská unie, protože původní český výklad byl prý v rozporu s jejími předpisy. Mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček k tomu řekl, že změna bude vzhledem ke stanovisku Evropské unie zřejmě už definitivní.
