Měnový fond: Krize v Evropě skončí nejdřív za rok

Praha - Po několika měsících strmého pádu se v evropské ekonomice začínají pomalu vynořovat první alespoň mírně optimističtější zprávy, prognózy pro nejbližší budoucnost se však stále různí. S nejčerstvějším výhledem dnes přišel Mezinárodní měnový fond, krize v Evropě by podle něj mohla skončit ve druhé polovině příštího roku. Následovat pak bude pomalé zotavení.

„Evropa čelí hluboké recesi, která stále pokračuje. Doufáme, že ve druhém kvartále roku 2010 zaznamená evropská ekonomika pozitivní růst. Myslím si, že už jsme velmi blízko spodního bodu recese,“ řekl v rozhovoru pro Českou televizi ředitel evropského odboru Mezinárodního měnového fondu Marek Belka.

Chudší klesnou hlouběji, ale dřív se zotaví

Zatímco vyspělým evropským ekonomikám, mezi něž řadí i tu českou, věští měnový fond v souhrnu pro tento rok pokles o čtyři procenta, v případě nově vznikajících tržních ekonomik je větším pesimistou. Státy jako Chorvatsko, Srbsko nebo Rusko by v letošním roce mohly snížit svůj hospodářský výkon v průměru o 4,9 procenta. Právě tyto země se však z krize otřepou o něco dřív. Začátkem příštího roku už by jejich HDP mohlo růst tempem 0,7 procenta, zatímco vyspělé ekonomiky budou ještě stále mírně oslabovat.

Marek Belka, ředitel evropského odboru MMF:

Jsou zde určité země, které jsou ekonomicky silné a mají dobré politiky, ale přesto na ně velice silně dopadla krize. Můžeme je označit jako nevinné přihlížející a těmto nevinným přihlížejícím musíme pomoci. Proto jsme přišli s novým nástrojem, jedná se o flexibilní úvěrovou linii. Jsou to prostě peníze, které čekají na potřeby té které země, pakliže taková potřeba vznikne.

Belka nicméně upozorňuje na to, že v nejbližších měsících bude rozhodující hlavně to, jak aktivitní budou vlády jednotlivých zemí. „Čekáme na dobré zprávy a myslím si, že tyto zprávy už jsou na obzoru. Zůstáváme nicméně obezřetní a máme za to, že velmi záleží na konzistentních politických aktivitách na úrovni evropských států,“ zdůraznil.

Mezi opatření vedoucí k oživení řadí MMF zlepšování dostupnosti úvěrů, důvěryhodné zaúčtování ztrát ve finančním systému nebo rekapitalizaci životaschopných institucí soukromým sektorem i s možnou veřejnou podporou. Vlády by navíc měly dál podporovat poptávku. Ozdravné balíčky na podporu ekonomiky by však měly spojit se závazkem, že do budoucna zkonsolidují své veřejné rozpočty.

Evropa musí spolupracovat

Fond také kritizoval státy Evropské unie za nedostatečnou spolupráci při řešení finanční krize. „Evropa je hospodářsky nejvíce integrovanou tržní ekonomikou na světě, přesto se však opatření k řešení krize podnikají na státní úrovni,“ upozornil Belka.

Co se týká České republiky, ta podle měnového fondu zaznamená v letošním roce propad ekonomiky o 3,5 procenta, v roce 2010 pak poroste jen 0,1procentním tempem. „U dlouhodobějšího výhledu bych byl v případě české ekonomiky velice optimistický,“ míní Belka. Česká republika podle něj ve srovnání s jinými státy stojí na pevných základech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 17 mminutami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 1 hhodinou

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 15 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
1. 4. 2026
Načítání...