Měl bych na daních platit mnohem víc, říká Bill Gates. Kritizuje Trumpovy úlevy pro firmy

Zakladatel Microsoftu a miliardář Bill Gates si myslí, že by měl na daních platit víc a že by významně větší částku měla vláda požadovat i od dalších zámožných lidí. Řekl to v rozhovoru s Fareedem Zakariou na CNN. Kriticky se staví k nedávno schválenému daňovému balíčku, který podle něj pomůže hlavně nejbohatším.

„Na daních jsem zaplatil víc než kdokoli jiný, přes deset miliard, ale vláda by měla požadovat po lidech v mojí situaci, aby na daních platili výrazně víc,“ prohlásil Bill Gates, jehož jmění přesahuje 91 miliard dolarů.

V žebříčku nejbohatších lidí světa si podle Bloombergu držel Gates první místo až do loňského roku, kdy ho předběhl zakladatel internetového obchodu Amazon Jeff Bezos. Hodnota Bezosova majetku na konci loňského roku činila 99,6 miliardy dolarů.

Gates je známý svým charitativním přístupem. Jenom loni v červnu dal pět procent svého majetku na charitu, když se vzdal 64 milionů akcií Microsoftu v hodnotě 3,6 miliardy dolarů. Od roku 1994 tak věnoval spolu s manželkou Melindou na charitativní účely už okolo 35 miliard dolarů.

S daňovou reformou získávají nejbohatší, míní

Kriticky Gates v rozhovoru se Zakariou mluvil o nedávné daňové reformě v USA, která přináší nejrozsáhlejší změny za třicet let. Legislativa například snižuje daňovou sazbu pro podniky z 35 procent na 21 procent.

Největší přínos podle Gatese pocítí nejbohatší lidé, i když republikáni tvrdí, že daňové změny pomohou americké střední třídě.

„Lidé, kteří jsou bohatší, získávají daleko větší výhody než střední třída nebo ti, kteří jsou chudí, což je v rozporu s obecným trendem, který bychom chtěli vidět,“ poznamenal Gates. Myslí tím posílení záchranné sociální sítě, zatímco se zvedají daně bohatším.

Už koncem loňského roku více než čtyři sta amerických milionářů a miliardářů zaslalo americkému Kongresu dopis, ve kterém zákonodárce žádali, aby nejbohatším daně nesnižovali. Podle nich to je chyba, když je dluh země vysoký a nerovnost je na nejvyšší úrovni od dvacátých let minulého století. Obávali se, že reforma nerovnost jenom dál prohloubí. Naopak žádali zvýšení daní pro bohaté, jako jsou oni. Mezi signatáři dopisu byl i filantrop Steven Rockefeller, miliardář George Soros nebo bývalý šéf American Airlines Robert Crandall.

Bílý dům a republikáni ale obhajovali snížení daní lidem s úplně nejvyššími příjmy nebo korporacím tím, že tyto ušetřené peníze by se nejspíš použily jako investice do ekonomiky, například na rozjezd nových společností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 4 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 7 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 19 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 20 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...