Malé obce bojují proti daňové diskriminaci

Praha - Daňově diskriminované město. Taková cedule bude ode dneška vítat návštěvníky při příjezdu do tisícovky měst po celé České republice. Ceduli umísťují města a obce kvůli tomu, že při přerozdělování peněz dostávají ze státního rozpočtu na jednoho občana daleko méně peněz  než velká města. Města jako Praha, Brno, Ostrava či Plzeň inkasují na člověka asi 33 tisíc korun ročně, v malých obcích je to pouze 7 tisíc korun.

V menších městech, kterých je v Česku 6600, přitom žije 80 procent české populace. „Chceme tím dát najevo, že s takovým rozdělováním nesouhlasíme,“ řekla místostarostka Moravských Budějovic Jana Keisewetterová, jejíž město se k protestu také připojilo. „Kdyby se třeba u nás zvýšil rozpočet pouze o tři tisíce, tak by to dělalo 24 milionů pro naše město. To je nezanedbatelná částka,“ dodala Keisewetterová.

V kraji Vysočina protestuje celkem 34 obcí. Cedule jsou ale prý jen začátek. „Určitě chystáme i další akce a doufáme, že se nám to nakonec podaří,“ uvedla Keisewetterová. Systém rozdělování daní považuje za nespravedlivý i starosta Pusté Polomi na Ostravsku Miroslav Hrabovský. „Máme menší prostor účelně investovat. Obec nemá doposud vybudovanou čistírnu odpadních vod ani splaškovou kanalizaci,“ stěžoval si Hrabovský.

Stát má podle Sdružení místních samospráv v rozpočtu celkem 116 miliard korun, které rozděluje mezi města. Z toho téměř polovinu dostanou čtyři největší města, v nichž žije asi pětina obyvatel. Sdružení místních samospráv navrhuje, aby z peněz přerozdělovaných největším městům byla asi třetina převedena na obce a malá města.

Velká města Vysočiny neprotestovala 

Nejvíc nespokojené jsou obce v kraji Zlínském, Plzeňském a na Vysočině. Naopak nejméně protestujících je na Karlovarsku. Velká města na Vysočině se do protestů nepřipojila. I to je terčem kritiky protestujících starostů. V Plzeňském kraji se do protestu zapojilo 65 obcí a městeček a jedním z nich je také Švihov na Klatovsku.

Veřejné osvětlení svítí jen do 22 hodin, aby obec ušetřila. Chybí chodníky, voda, kanalizace, taková je realita v deseti vesničkách, které pod Švihov spadají. „Není kde se sejít, nejsou obecné prostory,“ posteskl si starosta Švihova Václav Petrus (SNK-ED).

Nedaleké Chudenice musely kvůli nedostatku financí před dvěma lety zavřít školu. „Trápí nás dožívající konstrukce mateřské školky, zdravotního střediska a mnoho dalších, které by mělo patřit ke standardnímu vybavení obce,“ vysvětluje starosta Chudenic David Klíma (nez.). I kdyby teď ale dostali 30 tisíc na jednoho obyvatele, to, co se za posledních dvacet let na venkově zanedbalo, se podle starostů jen tak nespraví.

Starosta Chudenic David Klíma pro Českou televizi:

„Rozdělování daní z nás dělá druhořadé občany České republiky.“


Pokojné protesty malých měst a obcí na Vysočině potrvají dva týdny. „Pokud ministerstvo financí nebude chtít o přerozdělování mluvit, přitvrdíme,“ vzkazují starostové. Stížnost chtějí poslat i do Štrasburku.

Gazdík: Financování obcí nemá systém

„Dnešní financování žádný pořádný systém nemá,“ řekl v České televizi starosta obce Suchá Loz a zároveň člen komise ministerstva financí pro nový zákon o rozpočtovém určení daní Petr Gazdík. „Znevýhodňuje všechna města do 100 tisíc, což jsou všechna vyjma čtyř největších. Nejvíc pak postihuje města s 1500 až 5000 obyvateli,“ dodává Gazdík. „To se nedá říct černobíle, jestli je spravedlivý nebo ne,“ hodnotí pak spravedlivost současného systému financování Petr Tománek z VŠB-TU, který je spoluautorem analýzy zkoumající financování obcí.

Petr Gazdík v České televizi:

„Naše demokracie je dospělá, ale ve financování obcí příliš ne.“


Na argument pro vyšší dotace pro větší města, tj. že v nich existuje více náročných dopravních staveb, více centrálních úřadů a že správa velkého města je násobně dražší, odpovídá Petr Gazík takto: „Největší města by měla dostávat příspěvek podle toho, jakou samosprávní fci vykonávají…40 procent výdajů mají všechny obce stejné, avšak příjmů mají stejná pouhá tři procenta.“ „Nelze porovnávat Prahu, její potřeby na dopravu a další fungování s například Suchou Lozí,“ reaguje ministr financí Eduard Janota. Opačného názoru než zástupci menších obcí je také pražský primátor Pavel Bém.

Pavel Bém (ODS), primátor Hl. m. Prahy:

„Praha je daňově diskriminovaná, Praha představuje dnes 25procentní podíl na ekonomice celé České republiky. Z toho, co se v Praze vybere na daních, se zpět do Prahy vrací necelá třetina.“


Ministerstvo také říká, že se musí dohodnout obce mezi sebou. „Není to naším úkolem, mým úkolem starosty je vést obec a úředník má vytvořit nový zákon, oni nejspíše narážejí na nesoulad mezi Svazem měst a obcí a mezi Sdružením místních samospráv. K malým obcím se totiž svaz choval trochu macešsky, jeho hlavním chlebodárcem jsou velká města,“ reaguje Gazdík.

  • Místostarostka Moravských Budějovic Jana Keisewetterová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/886/88542.jpg
  • Mapa obcí, které protestují autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/886/88540.jpg
  • Pumpa ve Švihově na Klatovsku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/887/88691.jpg
  • David Klíma autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/887/88690.jpg
  • Petr Gazdík autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/886/88600.jpg
  • Pavel Bém autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/888/88726.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 10 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 12 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.