Maďaři testují ruskou ropu. Obsahuje prý stále velké množství organického chloridu

Maďarská ropná a plynárenská skupina MOL již obdržela testovací dodávky ruské ropy z ropovodu Družba. Agentuře Reuters to potvrdily dva zdroje. Podle jednoho ze zdrojů má ale dodávaná surovina stále nadlimitní obsah organického chloridu. Dodávky ropovodem, kterým teče ropa i do České republiky, byly přerušeny koncem dubna právě kvůli znečištění touto látkou, která může poškodit rafinerie. Česká vláda pak v pondělí schválila další zápůjčku ropy ze státních rezerv pro petrochemický holding Unipetrol.

Ukrajinský provozovatel ropovodů Ukrtransnafta přitom v sobotu uvedl, že odborníci z MOL provedli dodatečné analýzy ropy, která je v současnosti v potrubí, a potvrdili, že jsou připraveni ji přijmout. I díky tomuto ujištění obnovila Ukrtransnafta v sobotu odpoledne přepravu ropy k evropským zákazníkům.

Podle jednoho ze zdrojů Reuters se hladina organického chloridu ale stále pohybuje nad normou deseti částic na jeden milion (ppm). Znečištění se zpočátku pohybovalo na úrovni 150 až 330 ppm. V sobotu se ho podařilo snížit na 50 až 60 ppm. Obvyklá úroveň pak činí jedna až tři ppm.

  • Jsou to sloučeniny používané ke zvýšení těžby z ropných polí a ke zrychlení toku ropy. Sloučeniny je ale potřeba před vstupem do ropovodu odstranit, protože mimo jiné způsobují korozi a při vysokých teplotách mohou vytvářet jedovatý chlór.

MOL nyní podle zdrojů Reuters hodlá prostřednictvím testovacích dávek prověřit provoz svých rafinérií. Zároveň podle těchto zdrojů doufá, že pravidelné obnovené dodávky bude dostávat od 17. května.

Ropovod Družba se v Bělorusku rozděluje na dvě větve – severní vede do Polska a Německa, jižní pak přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Běloruská státní ropná společnost Belněftěchim uvedla, že tranzit ropy na Ukrajinu je nyní obnoven zhruba ze 60 procent. Tranzit ropy do Polska je ale podle agentury Interfax nadále zastaven.

Informované zdroje agentuře Reuters také řekly, že obsah organického chloridu v ropě, která se nakládá do tankerů v přístavu Usť-Luga, je už v normě.

Česko se má ropy dočkat až zhruba za týden

Ropa byla kontaminována zřejmě kolem 19. dubna. K obdobným událostem dochází zřídka, výraznější znečištění se podle obchodníků objevilo asi před deseti lety, avšak v menším měřítku.

Do Česka podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora teče ropa ropovodem Družba tři až pět dnů. Obnovení dodávek do Česka však závisí i na dalších faktorech. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) tak minulý týden přiblížil, že ruská ropa pro rafinerii v Litvínově přiteče zřejmě kolem 20. až 22. května.

Už od 1. května dostává rafinerie Unipetrolu ropu ze státních rezerv. Další zápůjčku ze státních rezerv schválila vláda teď v ponděl. Podle šéfa Správy státních hmotných rezerv Pavla Švagra přesahuje 100 tisíc tun.

„Bude stačit na výrobu do konce května, přesné údaje obvykle nesdělujeme,“ dodal Švagr. I objem první zápůjčky pro Unipetrol, kterou schválil kabinet před 14 dny, podle něj překročil 100 tisíc tun. V zásobách i po dvou zápůjčkách zůstávají zhruba dvě třetiny, což považuje za důležité pro případ, že budou pokračovat problémy s čistotou ropy v ropovodu Družba.

Maďarský test je podle Švagra znepokojivý, ale důležitý bude výsledek na Slovensku

Zprávy z Maďarska považuje Švagr za znepokojivé.  „Ale počkejme si, až skutečně bude ropa na slovensko-ukrajinských hranicích, protože kolegové ze Slovenska tam budou provádět testy, a to je pro nás zásadní,“ dodal. Slováci prý očekávají, že ropa na jejich hranice dorazí zhruba za dva dny.

Výsledek na slovenském pomezí považuje za důležitý vzhledem k tomu, že už se bude jednat o větev ropovodu, která vede přímo do Česka. „Zatím není vůbec žádný důvod k obavám z hlediska zásobování českého trhu, zásobování je plynulé, nikdo nepocítí na čerpacích stanicích, že by nafta nebyla,“ řekl.

Ministr Havlíček po jednání vlády upozornil, že pokud budou dodávky kontaminované, může ze strany státu následovat další výpůjčka z ropných rezerv. „V tuto chvíli není důvod ke spekulacím a k panice. Bude-li to třeba, bude možné udělat jednu nebo další zápůjčky. Snažíme se to kouskovat proto, abychom nezapůjčili zbytečně velké množství, protože to potom nejen více sníží hmotné rezervy, ale současně je to finančně náročné,“ uvedl ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěVláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun, zjistila ČT. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Agentuře ČTK to potvrdil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí.
13:20Aktualizovánopřed 10 mminutami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
06:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 17 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 17 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 18 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 23 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026
Načítání...