Kuba: Nějaká forma zdanění fotovoltaiky bude nutná i po roce 2013

Praha – Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce nevyloučil, že majitelé slunečních elektráren budou tzv. solární daň odvádět i po roce 2013. Jeho resort kvůli tomu chystá kontrolu jednotlivých fotovoltaických projektů. Od jejich parametrů se bude pravděpodobně další zdanění odvíjet tak, aby majitelům solárních zdrojů zajistilo návratnost investice, kterou uskutečnili na základě státního příslibu.

„Myslím si, že už nepůjde aplikovat úplně paušálně,“ uvedl Kuba v rozhovoru pro OVM. Zároveň potvrdil, že to nebude individuální daň. Zátěž pro ekonomiku způsobená podporou fotovoltaiky je ale podle šéfa MPO tak velká, že je nutné další zdanění těchto zdrojů řešit. Detaily postupu však ještě zcela promyšlené nejsou.

Aliance pro energetickou soběstačnost už žádný další prostor pro zdanění energie z obnovitelných zdrojů po roce 2013 nevidí.

Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost:

„Pokud bude výpočet a posouzení opravdu nezávislé, pak ministerstvo zjistí, že nemůže o prodloužení daně ani vteřinu uvažovat. Porušilo by totiž zákonem danou návratnost.“

Zavedení solární daně prosadila vláda kvůli tomu, že počet solárních elektráren předloni kvůli vysoké výkupní ceně zelené elektřiny výrazně vzrostl. V současné podobě platí do konce roku 2013. Stát pomocí tohoto odvodu zdanil na tři roky elektřinu ze slunečních elektráren. Norma sice zachovala původní zákonné garance výkupní ceny, ale současně garantovanou cenu snížila pomocí odvodu z výkupní ceny energie.

Státní příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů v příštím roce zůstane na letošní úrovni 11,7 miliardy korun.

Kolik platíme za zelenou elektřinu?

V ceně elektřiny nyní platíme za obnovitelné zdroje 419 korun při každé spotřebované megawatthodině. V příštím roce to bude podle MPO a Energetického regulačního úřadu 583 korun. Tuzemské solární elektrárny tak průměrnou rodinu stojí ročně zhruba 712 korun.

Fotovoltaika v celkové výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů zaujímá asi třetinu. Z podpory obnovitelných zdrojů tvoří fotovoltaika 68 procent.

Dalším významným obnovitelným zdrojem jsou bioplynové stanice, ty rodinný rozpočet v cenách elektřiny ročně stojí v průměru zhruba 130 korun. Za zdroje spalující biomasu zaplatí rodina asi 107 korun. Zbývající zdroje jsou vzhledem k poměrně nízkému instalovanému výkonu podporovány méně. Například větrné elektrárny strojí ročně rodinu v průměru asi 15 korun. Za malé vodní elektrárny zaplatí necelých 50 korun.

62 minut
Otázky Václava Moravce
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Klasickým restauracím přebírají zákazníky fastfoody. A přibývá jich

Restauracím rychlého občerstvení se v tuzemsku daří a podle provozovatelů pokladních systémů přebírají část zákazníků tradičním podnikům. Zavedené řetězce rozšiřují síť svých poboček a přicházejí i nové značky, které jsou zaměřené i na zdravější stravování. Provozovatelé i analytici očekávají další růst fastfoodového sektoru. Lidé podle nich stále častěji vyhledávají rychlost, jednoduchost a moderní prostředí.
před 1 hhodinou

EK by mohla brzy představit zmírnění zákazu spalovacích motorů, píše Reuters

Evropská komise by mohla 16. prosince zveřejnit balíček opatření na podporu automobilového průmyslu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Jeho součástí by měla být i mírnější verze plánovaného zákazu spalovacích motorů od roku 2035.
před 5 hhodinami

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 7 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025
Načítání...