Křemíkové tržní peklo. Zdražil o tři sta procent a do problémů dostal mnoho odvětví

Ceny kovového křemíku za necelé dva měsíce vzrostly o tři sta procent. Příčinou je omezení produkce v Číně kvůli výpadkům dodávek elektřiny, upozornila agentura Bloomberg. Sloučenina vyráběná z druhého nejrozšířenějšího prvku na Zemi a některých kovů se stala vzácnou, což ohrožuje širokou škálu odvětví – od výroby automobilových součástek přes počítačové čipy až po solární panely – a představuje další problém pro světovou ekonomiku.

Problém s křemíkem ukazuje, jak se globální ekonomická krize kaskádovitě šíří mnoha způsoby. Snížení výroby v Číně, která je zdaleka největším světovým producentem, je důsledkem snahy o snížení spotřeby energie. A pro řadu průmyslových odvětví je nemožné vyhnout se nepříznivým dopadům jeho nedostatku.

Křemík je po kyslíku druhým nejzastoupenějším prvkem v zemské kůře, tvoří ji asi z 28 procent. Používá se mimo jiné v počítačových čipech, betonu, skle či automobilových součástkách. Lze jej vyčistit na ultravodivý materiál, který pomáhá v solárních panelech přeměnit sluneční světlo na elektřinu. A je surovinou pro výrobu silikonu – sloučeniny odolné vodě a teplu, která se hojně používá v lékařských implantátech, těsnících hmotách, deodorantech, kuchyňských rukavicích a dalších produktech.

Kovový křemík se vyrábí tavením písku v peci. Po většinu času se od začátku tohoto století jeho cena pohybovala v rozmezí osm tisíc až 17 tisíc jüanů (27 100 až 57 600 korun) za tunu. Pak ale producenti v provincii Jün-nan dostali nařízení, aby od září do prosince snížili výrobu o 90 procent pod srpnovou úroveň kvůli nedostatku elektřiny. Cena od té doby vystřelila na téměř čtvrt milionu korun za tunu.

Jün-nan je druhým největším producentem křemíku v Číně, na celkové výrobě má podíl dvacet procent. S omezením dodávek elektřiny se také potýká provincie S'-čchuan, třetí největší producent s podílem zhruba třináct procent. Největším producentem je provincie Sin-ťien, ta zatím větší problémy s elektřinou nepociťuje.

Obavy ze stagnace ekonomického růstu

Spolu s vyššími cenami ropy a kovů, jako jsou hliník a měď, zvyšuje nedostatek křemíku ještě více tlak, jemuž čelí dodavatelské řetězce. Ty mají na výběr – buď přijmou snížení marže, anebo zvýší ceny pro zákazníky. Tak či onak škodlivý dvojí účinek – na inflaci a na ekonomický růst – vyvolává obavy z celosvětové stagflace, tedy stagnace ekonomického růstu při vysokém růstu cen.

Nedostatek se již projevuje v solárním průmyslu. Ceny polysilikonu, hlavní složky fotovoltaických panelů, jsou teď nejvyšší za poslední dekádu. Od začátku června 2020 se cena tohoto materiálu zvýšila o více než čtyři sta procent.

Křemík také hraje důležitou úlohu v hliníkových slitinách, kde působí jako změkčovadlo. Díky němu je kov méně křehký, když ho výrobci tvarují do výrobků potřebných v různých odvětvích, od automobilů po spotřebiče.

Očekává se, že ceny zůstanou kolem současné úrovně až do léta příštího roku, než se v druhé polovině roku spustí nové výrobní závody, uvedla analytička společnosti Shanghai Metals Market Jang Siao-tching. Poptávka navíc roste od sektorů zaměřených na solární energii a elektroniku. „I kdyby nebyly omezené dodávky energie, byl by průmyslového křemíku nedostatek,“ vysvětluje analytička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 10 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 12 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.