Komise hodlá chránit unijní trh před zahraniční konkurencí se státní podporou

Evropská komise ve středu zveřejnila zatím nezávazný návrh počítající s možností pokut pro mimounijní firmy, které jsou zvýhodněny různými formami státní pomoci. Unijní exekutiva jim chce také ztížit možnost získání kontroly nad evropskými společnostmi.

Brusel navrhuje pravidla zejména s ohledem na posilující globální vliv čínských firem těžících z podpory Pekingu. Mohou však postihnout i velké podniky z dalších asijských zemí, ale také třeba ze Spojených států či Velké Británie, která na konci roku přestane být součástí jednotného unijního trhu.

Komise tím hodlá srovnat podmínky pro zahraniční firmy s pravidly, která znemožňují těžit ze státní pomoci podnikům evropským.

  • Komise v dokumentu navrhuje, že pokud mimounijní firmy získají za tři roky od státu pomoc převyšující 200 tisíc eur (5,4 milionu korun), mohl by Brusel moci zahájit kontrolu jejich aktivit na společném trhu a v krajním případě je potrestat pokutou. 
  • Mezi nedovolenou podporu řadí návrh například úvěry s nulovými úroky, státní garance či daňové úlevy.
  • Zdroj: ČTK

Druhá část opatření má ochránit unijní trh před snahou státem podporovaných firem přebírat kontrolu nad evropskou konkurencí.

Zahraniční podniky kupující podíl přes 35 procent ve firmě z EU, která má roční tržby přes 100 milionů eur (zhruba 2,7 miliardy korun), budou podle návrhu muset komisi informovat, zda v posledních třech letech obdržely státní podporu v hodnotě přes deset milionů eur. Pokud toto pravidlo poruší, mohou rovněž dostat pokutu či může komise koupi zablokovat.

Evropská ekonomika je otevřená a úzce propojená se zbytkem světa. Pokud to má být i nadále její předností, musíme zůstat ostražití. Proto potřebujeme ty pravé nástroje, které zajistí, aby zahraniční subvence nenarušovaly náš jednotný trh.
Margrethe Vestagerová

Navržený dokument je základem pro veřejnou debatu, která potrvá do září a v níž se navrhovaná kritéria mohou změnit. Poté chce Komise přijít s právně závaznou normou, kterou by předložila ke schválení členským státům a Evropskému parlamentu.

Podle některých diplomatů ale není zdaleka jisté, zda návrh získá souhlas unijních zemí. Část jich může mít například obavy z toho, aby nová pravidla neomezila tok investic do podniků, které jsou v problémech kvůli koronavirové krizi. Někteří europoslanci pak dávají najevo obavy z toho, aby se EU v případě schválení navrhované strategie nestala terčem odplaty ze strany Číny a dalších zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...