Koalice rozhodla: Snížená DPH pro léky, knihy, pleny a výživu

Praha – Snížená sazba daně z přidané hodnoty (DPH) bude platit od roku 2015. Koaliční strany se shodly, že léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelná dětská výživa budou zdaněny ve výši 10 procent, namísto původní patnáctiprocentní sazby. Ministerstvo financí návrh zapracuje do státního rozpočtu na příští rok.

Od roku 2015 dojde k další změně v rámci DPH. Hned od příštího roku by mělo dojít k zavedení snížené sazby daně ve výši 10 procent. Bude se týkat léků, knih, plen a nenahraditelné dětské výživy.

"Dnes jsme se v zásadě shodli na jednom z důležitých parametrů toho, jakým způsobem začneme naplňovat koaliční dohodu v daňové oblasti. Dohodli jsme se na tom, že by se od 1. ledna 2015 měla snížit sazba DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu," prohlásil premiér Bohuslav Sobotka po dnešním jednání koaliční rady.

Změny v daních připravilo dříve ministerstvo financí po svém. V návrhu se nepočítalo se sníženou sazbou pro plenky a dětskou výživu. Naopak přibyly tiskoviny. Premiérovi se nicméně podařilo se koaličního partnera přesvědčit a návrh změn v DPH byl zachován i pro pleny a výživu. Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) naznačil, že jeho strana by chtěla na evropské úrovni domluvit výjimku, aby tyto položky byly zcela vyjmuty z povinnosti platit DPH.

Sobotka: Další změny v sazbách si ČR nemůže dovolit

„Pokud jde o jakékoli další změny v sazbách, ty nejsou součástí koaličního programu, nejsou dohodnuty v rámci koalice a měly by takové rozpočtové dopady, že si to ČR v tom nejbližším období těžko může dovolit,“ prohlásil k návrhu ministra Babiše předseda vlády.

Se zařazením léků do snížené sazby je ale Sobotka spokojen. „Pokud se podíváme na vládní priority, které máme ve vztahu ke státnímu rozpočtu v příštím roce, tak je zřejmé, že kromě snížení DPH také musíme najít peníze na valorizaci penzí, na zvýšení plateb do systému zdravotní péče, na navýšení investic do dopravní infrastruktury. V kontextu dalších priorit tedy pokládám 10 % jako novou sazbu za slušný a rozumný kompromis,“ řekl Sobotka ke sníženému DPH na léky.

„Když jsme ve velmi dramatické situaci konsolidovali veřejné rozpočty a rozhodli se pro to nejmenší zlo zvýšit DPH, tak všechny tři současné vládní strany to kritizovaly jako dramatickou chybu… No tak když je chtějí napravit, tak ať daně vrátí zpátky do té původní pozice a ať to nemaskují kosmetickou změnou třetí sazby, která to jen komplikuje,“ kritizuje rozhodnutí koalice bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Kritici: Tři sazby znepřehlední daňový systém

Ani experti se příliš na zavedení tří sazeb netváří. Podle nich bude daňový systém nepřehledný. Není také jasné, kde vlastně vláda na zlevnění DPH vezme. Podle mluvčího ministerstva financí si to ale může vláda dovolit díky očekávanému příznivému vývoji české ekonomiky. Letos má růst o 1,7 % a v dalších letech až o 2 %. 

Proti změnám se staví nicméně opozice. „Třetí sazba DPH je krok zpátky, větší administrativní náklady a větší prostor daňovým únikům,“ myslí si místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. 

„Je to další výjimka a do daňového systému další komplikace. Přinese to dodatečnou administrativu pro podnikatele. Je to řízení sociální politiky skrz daňové zákony, což není ten nejefektivnější způsob, jak sociální politiku prosazovat,“ podotkl daňový expert PwC Martin Diviš s tím, že jednotná sazba DPH by byla optimálnější, byť by znamenala zdražení potravin a léků pro spotřebitele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...