Sibřina - Stovky klientů svěřily své úspory do rukou společnosti Lidové domky, která slibovala levné bydlení za Prahou. Z projektu sice nakonec sešlo, ale lidé své zálohy již neviděli. Škoda se vyšplhala do desítek milionů korun a firma dluží každému z věřitelů stovky tisíc. Důkazy svědčí o tom, že peníze byly vypumpovány do neprůhledných investic. Policie ani státní zastupitelství ovšem žádná pochybení nebo úmysl poškodit neprokázaly, podezřelí majitelé se tak trestu bát nemusí.
V roce 2006 společnost Lidové domky 350 klientům slíbila, že za Prahou, v obci Sibřina, vybuduje areál malých levných domků. Od lidí vybrala asi 45 milionů na zálohách s tím, že zajistí převod pozemků od původních majitelů na nové zájemce. Firma rovněž měla naplánovat samotnou podobu satelitní vesničky a zavést základní sítě, byla tedy pouhým prostředníkem.
Brzy se však objevil zásadní zádrhel, který celý projekt zastavil. Obec Sibřina odmítla změnit svůj územní plán a pozemky se nemohly proměnit na stavební parcely. Firma sice začala vybrané zálohy vracet, tento krok ale nedokončila, skončila u sumy kolem 5 milionů. Většina klientů, z nichž si mnozí na svou investici do bydlení vzali hypotéku, tak dosud nezískala ani parcelu, ani zpět své peníze.
Kauzou Lidových domků se Reportéři ČT zabývali již před dvěma lety. Reportáž z června 2009 sledujte zde.
Případ tehdy začala vyšetřovat policie. A ta došla k závěru, že Lidové domky v ničem nepochybily. Podle jejího názoru se firma snažila projekt dokončit a problémy způsobila výhradně obec, když nedovolila developerům na polích stavět. Závěry vyšetřovatelů dokonce přezkoumalo městské i vrchní státní zastupitelství, přičemž obě instance s policií bez výhrad souhlasily.
Kde se ztratily desítky milionů korun
Jenže kam se podělo chybějících 40 milionů? Policejní komisař Peter Kriška a žalobkyně Margita Kralická případ ukončili s tím, že firma nepoužila vybrané zálohy k jinému účelu než v souvislosti s plánovanou výstavbou. Ze zjištění konkurzního správce Lidových domků Michala Edla a právní zástupkyně poškozených Hany Marvanové ale vyplývají naprosto opačné skutečnosti. Peníze klientů byly podle nich okamžitě vyváděny mimo společnost a na samotný projekt v Sibřině byl použit pouhý zlomek z celkové částky. „Po rozklíčování jednotlivých částek jsme zjistili, že fakticky mohlo být zaplaceno asi nějakých 600 tisíc korun,“ upozornil Edl.
Tato podezření potvrdil i konkurzním správcem najmutý soudní znalec. „Finanční prostředky, které společnost vybrala, investovali nebo je vydali za úplně jiné věci. Byly to například pozemky někde v okrese Šumperk, pak to byly pozemky v hodnotě 8 milionů korun v obci Přišimasy,“ jmenuje investice znalec Josef Bečvář.
Lidové domky získaly šumperský pozemek asi za šest milionů korun, avšak konkurzní správce Edl jej poté nechal ocenit na 800 tisíc korun. Podobně „výhodný“ nákup proběhl i v souvislosti s polem Přišimasích. Majitel firmy Pavel Hric ho koupil od své dlouholeté spolupracovnice paní Šnejbergrové za cenu 200 korun za metr čtvereční. Taková orná půda se přitom v této lokalitě prodává za 11 korun za metr. Vše tedy nasvědčuje tomu, že firma vedená Hricem se tímto způsobem pokoušela peníze vypumpovat.
Bílý kůň Peško
Asi největší skandál týkající se Lidových domků souvisí s jistým panem Peškem. Jemu Pavel Hric za poskytování dosud neupřesněného know-how pravidelně vyplácel rentu 800 tisíc. Celkem si tak bývalý kameník a řidič za své služby vydělal 13,2 milionu korun. „Tento člověk již zemřel, zemřel nemajetný, byl to důchodce, neměl ani příslušnou živnost, která by ho opravňovala k tomu, aby pro společnost prováděl práce, za které byl honorován,“ dodala advokátka Marvanová. Hricův přítel tudíž nebyl nic jiného než bílý kůň.
To však policistům podezřelé nepřipadalo. Zřejmě se nezabývali ani tím, že v době, kdy krachovaly Lidové domky, Hric a jeho společníci byli zapojeni do spousty dalších obdobných projektů. Místo toho se zaštiťovali tím, že podezřelí úspěšně, byť s problémy, uskutečnili developerské projekty již dříve. Ovšem i v těchto případech je skutečnost odlišná. Opět se vybíraly zálohy, které opět nebyly vráceny.
Policie již kauzu Lidových domků rok a půl neprošetřuje. O poškozování věřitele se prý nejednalo. Klienti, kteří podali na majitele firmy trestní oznámení, se to ovšem ani od polistů nedozvěděli.
„Tuto věc policejní orgán obdržel prakticky jako poznatek od jiného policejního orgánu a v takovém případě není povinen vyrozumívat o prováděném prověřování příslušné státní zastupitelství. Proto ani v této souvislosti nebyli vyrozuměni o výsledku případní poškození ve věci,“ vysvětlila postup policie mluvčí Eva Miklíková.
