Juncker: Společné emise unijních dluhopisů by podržely euro

Brusel – Evropští představitelé uvažují o nastartování rozsáhlých emisí společných dluhopisů celé Evropské unie. Dnes se pro to vyslovili šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker a italský ministr financí Giulio Tremonti. Uvedli, že „E-bondy“ odvrátí dluhovou krizi eurozóny a zajistí „nezvratnost eura“. Celkem by tak unie mohla získat až pět bilionů eur. Cesta projektu k úspěšné emisi ale bude nejspíš velmi trnitá. Společné evropské dluhopisy naráží na odpor Německa, podle Španělska by si to navíc vyžádalo změnu unijních smluv, což je velmi obtížné.

E-bondy by podržely eurozónu

Společné dluhopisy by podle obou předních činitelů byly schopny stabilizovat trhy vládních dluhopisů v kritickém roce 2013. To totiž vyprší životnost stabilizačního fondu pro eurozónu v celkové sumě 750 miliard eur (18,75 bilionu korun), a skončí tak i masivní pomoc Řecku. Stabilizace by vedle Řecka pomohla i Irsku a dalším ohroženým zemím, jako jsou Portugalsko a Španělsko.

Nahrávám video

Dluhopisy by vydávala Evropská dluhopisová agentura. Její založení by prý bylo velmi rychlé. Založena by mohla být třeba během nejbližšího zasedání evropských ministrů financí, které se koná dnes a zítra. Nová agentura by poté mohla celkem vydat dluhopisy v hodnotě až 40 procent ročního výkonu unijní ekonomiky, což je téměř pět bilionů eur.

Německo mluví o morálním hazardu

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble:

„Dokud máme ve fiskální politice národní kompetence, nemůžeme se vzdát nástroje pro pobídky a sankce, které v rozpočtové politice členských zemích zajistí disciplínu. Jinak by euro padlo.“

Německu se myšlenka společného evropského dluhopisu nelíbí. Země se obává, že by jí to zvýšilo úvěrové náklady. Další podkopání finanční disciplíny v EU by ji navíc zatížilo placením obřích dluhů. Němci se obávají „rizika morálního hazardu“, protože zadlužené a problémové státy by už úplně přestaly pociťovat tlak trhů na úspory a reformy a zůstaly by vystaveny jen bezzubé byrokratické kontrole Evropské komise. Podle německého ministra financí Wolfganga Schäubla E-bondy navíc nejsou řešením, protože by vyžadovaly zásadní změny v evropských smlouvách.

Novým dluhopisům nevěří ani kancléřka Angela Merkelová. Uvedla, že takové dohody by jen snížily prvek konkurence v eurozóně v době, kdy je nutné posílit rozpočtovou disciplínu a přitvrdit Pakt stability a růstu. Prioritou Německa je zpřísnit rozpočtová pravidla paktu a přinutit ostatní země k úspornému chování.

Společné dluhopisy narazily i jinde

Německo není ve své skepsi k emisi společných evropských dluhopisů zdaleka osamocené. Podobně jako Schäuble na nutnou změnu unijních smluv v souvislosti s ní upozornila také španělská ministryně financí Elena Salgadová. „Musíme prozkoumat všechny možnosti, ale tohle je něco, co vyžaduje změnu smlouvy, a tudíž to nemůžeme realizovat okamžitě,“ uvedla. Prosadit změny unijních smluv je přitom velmi náročné. Dokazují to jasná ne, která si v referendech vysloužila euroústava. Například v Irsku byl rovněž problém se schválením Lisabonské smlouvy.

Olli Rehn, eurokomisař:

„Eurobondy jsou starým konceptem a debatuje se o nich už několik desetiletí.“

Vytvoření společného dluhopisu nenalezlo valnou oporu ani u Evropské komise. Podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olliho Rehna je sice celý koncept intelektuálně atraktivní, ale debaty v eurozóně se v současnosti nachází úplně někde jinde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa výrazně zlevňuje díky nadějím na řešení konfliktu na Blízkém východě

Ceny ropy zahájily týden výrazným poklesem. Přerušení amerických úderů na Írán vyvolalo naděje na diplomatické řešení konfliktu na Blízkém východě, napsala agentura Reuters. Severomořská ropa Brent kolem 00:30 SELČ vykazovala pokles o zhruba 5,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 91,2 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate ztrácela zhruba 5,6 procenta a nacházela se nedaleko 84,3 dolaru za barel.
před 3 hhodinami

VideoPřebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda

Ceny mléka v obchodech klesly natolik, že bývá levnější než balená voda. Přebytek mléka na evropském trhu podle zemědělců i mlékáren stlačil výkupní i prodejní ceny pod náklady na výrobu, takže část producentů prodává se ztrátou. Větší podniky ztráty počítají v milionech korun měsíčně. Menší farmy, které mléko samy zpracovávají a prodávají přímo zákazníkům, naopak o odbyt nouzi nemají – a to i přesto, že mléko prodávají několikanásobně dráž. Soustředí se totiž na kvalitu. „Myslím, že to za šest korun s mlékem už moc společného nemá,“ říká majitel Statku u Návarů ve Velechvíně Drahoslav Návara. V běžných obchodech ale podle obchodníků rozhoduje především nízká cena.
před 8 hhodinami

Důchody by od příštího roku mohly vzrůst o zhruba tři sta korun

Průměrný důchod by mohl od příštího ledna vzrůst zhruba o tři sta korun měsíčně, tedy o necelé jedno a půl procenta. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Pokud to tak bude, půjde o nejmenší nárůst od roku 2017. Všem penzistům by přitom měl stát přidat stejně. Státní rozpočet by plošné navýšení penzí o 300 korun vyšlo na deset miliard.
25. 7. 2026

VideoDesetiprocentní clo pro EU není smrtící, shodli se Zdechovský a Staněk

Prezident USA Donald Trump uvalil na šedesát zemí světa nová cla ve výši deseti, respektive 12,5 procenta. EU spadá do první kategorie, zatížena je desetiprocentními tarify. Podle Bílého domu mají cla zamezit dovozu zboží, které vzniklo s využitím nucené práce. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedl, že desetiprocentní clo „není smrtící“ a že se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem za posledních 150 dní zlepšily. „Aktuálně deset procent není smrtících, ale je to výzva a popud pro EU, aby dělala vše pro to, aby zvyšovala konkurenceschopnost svých podniků,“ řekl europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Připustil také, že výrok o nucených pracích může vyvolávat pochybnosti.
25. 7. 2026

VideoVolkswagen je v problémech, chystá úspory a čelí kritice

Zisk automobilového koncernu Volkswagen se v druhém čtvrtletí letošního roku propadl o třetinu, oznámil šéf firmy Oliver Blume. Společnost čelí klesajícímu odbytu, silné konkurenci v Číně i vysokým nákladům v Německu. Podle Blumeho koncern na změny už v posledních letech reagoval – jenže geopolitické krize i americká cla nutí k dalším krokům. Výrobce tak plánuje balíček úspor, který zahrnuje uzavření čtyř továren i propuštění až sta tisíc lidí. Nejvyšší vedení ho chce schválit do konce roku. Zaměstnanci však chtějí od září proti škrtům protestovat. Proti je i spolková země Dolní Sasko. Patří jí pětina akcií, což je nejvíce po zakladatelské rodině Porsche. Součástí skupiny Volkswagen Group je i česká firma Škoda Auto. Té se v tuzemsku i v zahraničí daří. Momentálně je druhou nejprodávanější značkou aut v Evropě a za první pololetí dodala přes půl milionu vozů do celého světa.
24. 7. 2026

Eurobankovky získají novou podobu. Občané mohou vybírat z deseti návrhů

Evropská centrální banka představila užší výběr návrhů nových eurových bankovek. Zadáním byla témata „Evropská kultura“ a „Řeky a ptactvo“.
24. 7. 2026

Čína přidala na sankční seznam i českou firmu Tatra Trucks

Mezi firmami, které Čína přidala na svůj exportní sankční seznam, je i česká firma Tatra Trucks vyrábějící těžké nákladní, vojenské a speciální automobily. Napsala to agentura AFP. Subjektům na seznamu Čína s okamžitou platností přestane dodávat zboží dvojího užití, tedy použitelné k civilním i vojenským účelům, uvedla agentura Reuters. Evropská komise krok Pekingu analyzuje, informovala její mluvčí Paula Pinhová.
24. 7. 2026Aktualizováno24. 7. 2026

Čína vyrobila první obří loď se solárními panely. Uveze tisíce aut

Čína byla ještě nedávno mezi výrobci lodí v podstatě outsiderem. To se ale rychle mění. Důkazem je nejnovější plavidlo, které si od ní koupila jihokorejská společnost.
24. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.