Jmění Sazky by si akcionáři měli navýšit sami o 1,5 miliardy korun

Praha – Nedělní plán, který vybralo představenstvo a následně ho v úterý posvětila dozorčí rada loterijní společnosti Sazka, údajně nepočítal se vstupem vnějšího investora. Podle plánu by akcionáři měli sami složit na 1,5 miliardy korun a navýšit tak jmění Sazky. Těmito penězi by pak Sazka vyrovnala přes podnikatele Martina Ulčáka, který nyní s jejím vedením spolupracuje, některé své závazky, zřejmě vůči realitnímu magnátovi Radovanu Vítkovi. Někteří členové dozorčí rady ale připustili, že tento plán se díky aktuálnímu vývoji posledních dní mohl změnit. Informuje o tom dnešní Mladá fronta Dnes.

Podle deníku by si jednotliví akcionáři loterijní společnosti Sazka museli na realizaci tohoto plánu většinou půjčit. Díky tomuto faktu jim dohoda garantuje určité příjmy od Sazky. Všem akcionářům by měla firma posílat dvě stě milionů korun ročně po dobu patnácti let. I tuto „dotaci na splátky dluhů“ by si akcionáři rozdělovali podle svého majetkového podílu v Sazce.

Největší majitel Sazky, Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) se 68 procenty, by tak na navýšení základního kapitálu musel sehnat přes miliardu korun. Ročně by mu ale Sazka podle této dohody posílala asi 136 milionů, ale to by jí nestačilo prakticky na nic jiného než na splátky miliardového úvěru a podobně na tom budou i další akcionáři, kteří podle svých slov takové peníze neseženou.

Vítek potvrdil krach jednání se Sazkou

Miliardář Vítek, který tvrdí, že je největším věřitelem Sazky, ve středu potvrdil krach jednání se Sazkou. Z neúspěchu jednání o osud Sazky, které hrozí insolvence, obvinil jejího šéfa Aleše Hušáka. Mluvčí Sazky Zdeněk Zikmund se ve středu nechal slyšet, že jednání se všemi partnery nadále pokračují, další informace však odmítl sdělit s tím, že budou zveřejněny až po ukončení jednání. Přesný termín, kdy se tak stane, zatím nezná.

Vítek tak trvá na návrhu na insolvenční řízení. Sazka přitom stále odmítá, že by se nacházela v insolvenční situaci. K návrhu na zahájení insolvenčního řízení se Sazkou se ve středu nově přihlásila se svou pohledávkou 4,625 milionu Kč společnost Fortis Bank SA/NV.

Podle místopředsedy Českého olympijského výboru pro ekonomiku Jiřího Kejvala mělo vedení Sazky v neděli k dispozici návrhy investiční skupiny Penta a holdingu Synot s podnikatelem Karlem Komárkem. Obě skupiny požadovaly za finanční injekci majetkový vstup do Sazky. Komárkova investiční skupina KKCG ve středu uvedla, že se stala jedním z největších věřitelů Sazky. Získala pohledávky a dluhopisy Sazky a bude je uplatňovat „všemi dostupnými prostředky“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 20 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...