Praha - Kdo se na škole dokázal naučit matematiku, má nadprůměrné příjmy. To vyplývá ze studie ING Investment Management z března letošního roku. Češi s jedničkami a dvojkami z matematiky se navíc k osobním financím chovají zodpovědněji než trojkaři. Zjištění odpovídá i závěrům mezinárodních studií. Podle nich totiž země, kde lidé dosahují lepších výsledků v matematických dovednostech a zároveň prokazují vyšší míru finanční gramotnosti, mají také vyšší úspory.
Češi by z úspor vyžili jen tři měsíce
Obchodní ředitel ING IM Miloš Filip:
„Člověk by měl optimálně disponovat takovými úsporami, aby v případě výpadku příjmu dokázal financovat své základní potřeby po dobu alespoň čtyř až šesti měsíců. K této hranici se podle našeho průzkumu nedostanou plné dvě třetiny Čechů.“
Mezinárodní měřítko staví Čechy do pozadí. Recese sice většinu lidí více spořit přiměla, přesto by zhruba dvě třetiny z nich při ztrátě příjmu vydržely se svými úsporami jen tři měsíce či méně. Zcela bez úspor je pak 18 procent Čechů. Podle odborníků stojí za špatným stavem spoření nízká finanční a investiční gramotnost.
Průzkum ukázal, že čtyři pětiny těch, kteří měli za jedna nebo za dva z matematiky, mají nadprůměrné příjmy. Více než polovina nadprůměrně vydělávajících jsou matematičtí jedničkáři ze střední školy. Schopnost si vše správně spočítat však souvisí i se způsobem, jak peníze zhodnocovat. Dvě třetiny úspor českých domácností kvůli horší tuzemské finanční gramotnosti leží na běžných a spořicích účtech. „Pokud se podívám na pětiletý průměrný výnos úspor, tak dosahuje minus 1,5 procenta ročně – čili záporný výnos. Ty úspory se znehodnocují,“ dodává Filip.
O zhodnocování peněz se stará jen desetina Čechů
Trh přitom poskytuje mnoho nástrojů, které vydělané peníze lidem zhodnocují. Patří mezi ně například podílové fondy nebo dluhopisy. „Do nějakých akcií nebo fondů se dnes odvažuje dejme tomu 10 procent populace. A to jsou lidé, kteří vědí, jaký mohou mít výnos, ale jsou si vědomi i těch rizik,“ odhaduje Filip.
Obchodní ředitel ING IM Miloš Filip:
„Podstatně nižší gramotnost vykazují Poláci, podobně třeba v Rumunsku. Doopravdy to souvisí se zavedením předmětu financí na střední školy, souvisí to s výukou dobré matematiky.“
Nejhorší povědomí o svých penězích ale Češi nemají. Podle dalšího průzkumu, uskutečněného v lednu nizozemskou centrálou ING Group v deseti zemích čtyř kontinentů, disponuje úsporami na tři a méně měsíců v průměru 65 procent lidí. V Česku je to 68 procent. Ale ani investičně nejzkušenější národ světa, tedy Spojené státy, na tom není nikterak dobře. Ani na jeden měsíc dopředu by nedokázala vyžít téměř polovina tamního obyvatelstva.
