Praha - Jak propojit dobře našlápnutou profesní dráhu s vytouženým mateřstvím, trápí nejednu mladou Češku a kvůli nedostatku školek se toto téma stalo i jednou z bojových linií aktuálně probíhající předvolební kampaně. Do této situace přichází think-tank pro sociální a ekonomické analýzy ISEA s řešením, které na první pohled vypadá jako „z Marsu“: doporučuje ženám, aby si pořizovaly děti ještě na studiích. Tedy ve chvíli, kdy nemají nejen kariéru, ale často ani prostředky a zázemí pro výchovu dítěte. Svůj návrh myslí ISEA vážně a tvrdí, že je výhodný jak pro ženy, tak i pro stát.
Průzkum Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ukázal, že se dovednosti českých žen po 32. roce věku rapidně snižují. Češky údajně ztrácejí čtenářskou, počítačovou i numerickou gramotnost daleko rychleji než muži. Hlavním důvodem má být, že právě po třicítce nejčastěji pečují o svoje malé děti.
„Ve chvíli, kdy ženy nemusejí rozvíjet svoje schopnosti kvůli mateřství, protože vypadnou z trhu práce, to pravděpodobně působí na pokles jejich kompetencí, protože nemají stimul. A kde není stimul, není rozvoj,“ upozornil na debatě věnované vzdělávání a rozvoji lidského kapitálu socilog Petr Matějů.
Návratnost času, energie a peněz vložených do vzdělání je tak u českých žen v porovnání s muži zhruba poloviční a tenhle fakt se pak odrazí i na jejich výplatních páskách. Podle četných srovnání mají Češky v průměru skoro o 30 % nižší mzdu než muži. Experti ISEA proto tvrdí, že by ženy měly jít na mateřskou už na studiích, aby pozdější návratnost do vzdělání náležitě kapitalizovaly a přerušením rozběhnuté kariéry nezhoršovaly své vyhlídky a postavení na trhu práce.
Vydělá i stát
Ve prospěch těhotenství na škole mluví i některé ekonomické aspekty. Například to, že studentky na mateřské si víc „spoří“ na penzi. „Když žena studuje, tak se jí doba studia nezapočítává na důchod. Doba, kdy je na mateřské dovolené, se jí sice započítává, ale jako tzv. náhradní doba s nejnižšími dopady na výši jejího důchodu. Žena tak přichází o peníze dvakrát,“ upozorňuje výkonná ředitelka ISEA Simona Weidnerová. „Když si ale pořídí dítě už během studia, tak se jí doba mateřské, kvůli pobíraní rodičovských dávek, započítává na důchod, takže co se týče penze, je na tom lépe,“ dodala.
Také pro stát znamenají matky-studentky výhody, pro které by se mohlo politikům vyplatit tuto variantu podporovat. To, že v budoucnu ženy nepřeruší kariéru, znamená větší přínos do státní kasy z jejich daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Zároveň státu ubyde i část finanční zátěže. „Pokud je žena studentkou, tak za ni stát zaplatí zdravotní pojištění z titulu studia, a potom když je následně na mateřské, tak za ni stát opět platí zdravotní pojištění,“ říká Weidnerová.
Za každého státního pojištěnce, mezi které patří kromě studentů, žen na mateřské a rodičovské dovolená také důchodci a děti, přitom stát zdravotním pojišťovnám odvádí 723 korun měsíčně. Ročně tak vynaloží téměř 56,5 miliardy korun.
V neposlední řadě by mladé matky přivítali čeští gynekologové a porodníci, protože pozdější těhotenství s sebou nese rizika jak pro dítě, tak pro matku.
Studentek-matek přibývá
Zájem o spojení studia a mateřství je mezi posluchačkami vysokých škol znát. „Je skutečně stále častější, že vysokoškolské studentky plánují děti a mají děti během studia, protože se jim vychovávají snadněji než při práci. Mohou si totiž upravit studijní plán, nemusí chodit na všechny přednášky,“ potvrdila portálu ČT24 členka rady vysokých škol a docentka brněnského VUT Eva Münsterová.
Vysokoškoláci proto také stále častěji volají po vzniku univerzitních školek. Z průzkumu, který si nechalo zpracovat pražské ČVUT, vyplynulo, že by školku přímo v univerzitním kampusu uvítalo 90 % studentů. Jejich zájem se po otevření školky potvrdil také v praxi. „Měly jsme tu řadu maminek, které se ptaly, jestli se k nám jejich dítě dostane do školky, aby mohly začít studovat,“ popisuje své zkušenosti ředitelka školky při ČVUT Martina Hovorková.
Děti studentů dnes naplňují kapacitu školky zhruba 10 % a na předem přidělená místa se už čeká v pořadníku. Víc dětí studentů totiž školka přijmout nemůže, protože většina míst je vyhrazená pro děti zaměstnanců univerzity.
„Nejtěžší pro mě bylo být jen matkou. Já potřebuji zaměstnávat mozek, a to se mi se sunarem a plínkami nedařilo,“ popsala na serveru Generace 20 své zkušenosti Kateřina Fryčová, kterou ke studiu na univerzitě přivedla právě mateřská dovolená.
Sladění školy a mateřství je snadnější i kvůli tomu, že matky mohou zvolit kombinované studium, při němž nechodí do školy denně, ale třeba o víkendu, kdy snáze seženou hlídání. Kombinované studium v Česku nabízí téměř každá vysoká školy a je tak mnohem dostupnější než ekvivalentní zkrácené pracovní úvazky. Těm se české firmy zatím vyhýbají. Podle statistik Evropské komise nyní na částečný úvazek pracuje jen asi 8,5 % českých žen, zatímco v EU je to 32 %.
Dítě při studiu ubírá čas na praxi
Skepse na adresu péče o děti během studia nicméně přichází z řad personalistů. Samotný fakt, že ženy mají při nástupu do práce už větší děti, je totiž před diskriminací ze strany zaměstnavatelů neochrání. I když totiž má žena už odrostlé děti, stále zde zůstává reálná možnost, že je mohou kdykoli odvést od práce - třeba když onemocní - nebo že si žena pořídí v budoucnu další dítě.
Navíc ženy pečující o děti během studia nemají čas na to, aby ještě získaly potřebné pracovní zkušenosti. „Studenti potřebují už během školy získávat nějakou praxi, aby byli coby absolventi vůbec pro zaměstnavatele zajímaví. Studovat, starat se o dítě a ještě získat praxi, to by musela být superžena nebo supermuž, aby to zvládli,“ míní Tomáš Dombrovský, mluvčí společnosti LMC, která provozuje pracovní portál Jobs.cz. Dítě při studiu podle něj rozhodně nelze chápat jako něco, co později usnadní ženě hledání práce.
Mnohé vysoké školy jsou navíc časově i intelektuálně náročné a studentka-matka riskuje výpadek ze studia, protože jeho tempo jednoduše nezvládne.
Úlevy, dary, asistence
Může to ale fungovat i naopak. Žena může mateřskou a rodičovskou – která je v porovnání se Západem v Česku velmi dlouhá – využít k tomu, aby si zvyšovala odbornost právě tím, že sáhne po studiu. To pak může při návratu z mateřské její šance na trhu práce zvýšit i podle personalistů.
Think-tank ISEA chce v následujících měsících každopádně rozpoutat diskusi o slaďování mateřství a studia a připravuje mimo jiné průzkum, který má jasnými empirickými daty ukázat, jak jsou na tom studenti se zájmem o tuto variantu.
Hledat by se podle výzkumníků měly také způsoby, jak by stát mohl sladění studia a mateřství usnadnit. Ve hře je například státní podpora vzniku nových univerzitních školek nebo stipendium pro studentky-matky. Taková podpora je běžná v zemích na západ od nás. Vysokoškolačky-matky například dostanou určitou délku studia „zdarma“ - stát za ně zaplatí zápisné či kolej - anebo, což je běžnější na soukromých školách, dostanou hmotnou pomoc, například kočárek nebo placenou asistentku na omezenou dobu. Cílem je zbavit mateřství puncu nepříjemné komplikace, která od něj ženy v posledních letech odrazuje.
