Jak si mohou podnikatelky sáhnout na nejvyšší mateřskou?

Praha - Mateřská dovolená je určitě jedno z nejkrásnějších období v životě ženy. I když mnohé maminky říkají, že se rozhodně nejedná o dovolenou, ale náročný pracovní úvazek na 24 hodin denně. Mateřská dovolená je ale oficiální termín, který používá zákoník práce. Asi všichni víme, že každá zaměstnaná žena má nárok na placenou mateřskou dovolenou. Jak je to ale u maminek – podnikatelek?

Aby měly maminky – podnikatelky nárok na peněžitou pomoc v mateřství, musí být v prvé řadě účastny nemocenského pojištění. Účast na nemocenském pojištění je u osob samostatně výdělečně činných totiž dobrovolná, záleží jen na vás, zda se k tomuto pojištění přihlásíte.

„V posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství musí být budoucí maminka účastna alespoň 270 kalendářních dnů nemocenského pojištění,“ upřesnila Jana Buraňová, zástupce tiskového mluvčího České správy sociálního zabezpečení, „z toho alespoň rok před tímto datem musí mít 180 dnů nemocenského pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná,“ dodala. Samozřejmě za celou tuto dobu musí být pojištění zaplaceno a účast na nemocenském pojištění musí trvat i ke dni nástupu na mateřskou dovolenou.

Stejně jako u zaměstnankyň trvá i mateřská dovolená podnikatelek 28 týdnů. Nástup si žena určuje sama dle vlastní volby v rozmezí mezi šestým až osmým týdnem před očekávaným datem porodu.

Maximální mateřská za 12 tisíc odvedených na pojištění

Matky - podnikatelky si mohou na maximální mateřskou sáhnout mnohem snáze než ženy - zaměstnankyně. Aby dostávaly na peněžitou pomoc v mateřství ve výši 29 070 korun měsíčně, stačí jim 12 měsíců odvádět na nemocenském pojištění 1010 Kč.

Zaměstnankyně to mají o poznání těžší. Aby si sáhly na maximální mateřskou, musí měsíčně vydělat 72 tisíc korun hrubého.

„Peněžitá pomoc v mateřství se vypočítává z denního vyměřovacího základu, který se odvíjí ze součtu měsíčních základů za rozhodné období (12 kalendářních měsíců) vydělených počtem dnů účasti na nemocenském pojištění,“ vysvětlil Michal Ztratil, ředitel Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě. Výše pojistného je stanovena pouze v minimálním vyměřovacím základu, který pro rok 2010 činí 4 000 korun a při současné platbě pojistného ve výši 1,4 procenta odpovídá minimální měsíční pojistné na nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných částce 56 korun.

„Podnikatel si však svou platbou může stanovit vyšší měsíční základ, a to bez ohledu na dosažený příjem ze samostatně výdělečné činnosti,“ doplnil Ztratil. Maximální výše peněžité podpory v mateřství činí 969 korun na den. Pokud chce podnikatelka na tuto maximální výši dosáhnout, musí v období jednoho roku před nástupem na mateřskou dovolenou platit pojistné na nemocenské pojištění ve výši 1010 korun. A není přitom rozhodující, kolik jste svým podnikáním vydělala. Jen pro srovnání, aby na maximální výši peněžité podpory v mateřství dosáhla žena – zaměstnankyně, musela by mít hrubý měsíční příjem přes 70 000 korun.

Kalkulačku pro výpočet peněžité pomoci v mateřství najdete na webu ministerstva práce a sociálních věcí, praktické informace nabízí také Příručka OSVČ v roce 2010 České správy sociálního zabezpečení, ve které je mimo jiné podrobně popsána problematika nemocenského pojištění.

Podnikat při mateřské nelze

„Během peněžité pomoci v mateřství nesmí žena osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,“ upozornila Štěpánka Filipová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. Nemusí ale hned rušit živnostenský list, stačí, když své podnikání přeruší a ohlásí to příslušné správě sociálního zabezpečení podle místa bydliště. Stejně tak jestliže má podnikatelka firmu se zaměstnanci, neznamená to, že kvůli její mateřské musí všichni dostat výpověď.

„Pokud je činnost vykonávána například prostřednictvím zaměstnanců nebo osoba samostatně výdělečně činná pouze obdrží proplacené faktury za předchozí období, je podmínka, že činnost není vykonávána osobně, splněna a výše dosaženého příjmu je zde nerozhodná,“ upřesnila Buraňová. Podobně může žena podnikáním ve své firmě pověřit nějakého zástupce, například jiného člena rodiny.

  • Orientační přehled mateřské podnikatelek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1770/176985.jpg
  • Mateřská zaměstnankyň autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1770/176984.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
10:54Aktualizovánopřed 44 mminutami

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 16 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.