Investuje 39 procent Čechů. Nejvíc si cení nákupu bydlení

Více než třetina dospělých v Česku si uvědomuje, že své přebytečné peníze měli investovat. Za nejlepší životní investici Češi stále považují nemovitost. Hlavní bariérou v investování pro ně zůstává obava z podvodů, vyplývá z průzkumu agentury Perfect Crowd mezi více než tisícovkou respondentů pro Asociaci pro kapitálový trh ČR.

„Celkem 29 procent respondentů se shodlo na tom, že nejlepší investicí v jejich životě byla ta do nemovitosti,“ shrnul předseda asociace Martin Řezáč. Vývoj za poslední dekády podle něj byl pro investory velice příznivý. Kdo si pořídil například byt v 90. letech v době privatizace bytových fondů nebo i před deseti lety, může podle něj dnes zjistit, že by si při dnešních cenách svůj byt koupit nemohl.

Rodinu, vztahy a děti označilo v průzkumu za nejlepší investici sedmnáct procent oslovených. Nejhorší jsou podle něj naopak vztahy, které zkrachovaly. Výběr životního partnera se tak překvapivě ukazuje být zásadním investičním rozhodnutím, řekl Řezáč.

Podíl respondentů, kteří aktuálně investují, stoupl v meziročním srovnání o dva procentní body na 39 procent, což je podle autorů průzkumu velmi pozvolný vzestup. Češi zůstávají nadále velmi opatrní, uvedli. Obecně investují především muži, lidé s vyššími příjmy a lidé s vyšším vzděláním. Muže dle průzkumu může lákat i jistá míra rizika. Ženy se typicky spíše věnují spoření. Podle očekávání investují lidé s vyššími příjmy, kteří mají dostatečné úspory. S investicemi mají větší zkušenost vzdělaní lidé, což částečně souvisí i s vyššími příjmy.

Obava z rizika a podvodů

Většina investujících respondentů usiluje o zhodnocení volných peněz a hlavní motivací jsou peníze navíc. Zajištění se na stáří uvedlo jako cíl 41 procent respondentů, 35 procent označilo za cíl udržení aktivního životního stylu i ve vyšším věku. Podle autorů průzkumu si uvědomují, že stát se o ně v důchodu nepostará a je na nich, aby si i pak zajistili udržení životní úrovně.

Průzkum také ukázal, že stále velká část lidí má z investování strach. Respondenti se bojí hlavně podvodů, což uvedlo 43 procent lidí, a rizika, které zmínilo 42 procent dotázaných. Obava z podvodů meziročně stoupla o deset procentních bodů, čemuž podle autorů průzkumu napomohly i medializované kauzy podvodných fondů.

Data podle výkonné ředitelky Asociace pro kapitálový trh ČR Jany Brodani dokazují, že ke zvýšení intenzity investování je třeba klást důraz na vzdělávání a také legislativu, a to jak z hlediska její atraktivnosti, tak i vymezení nejasných oblastí, kterých různí podvodníci využívají. „Proto jsme se v minulém období podíleli na přijetí legislativní úpravy nového produktu v rámci třetího penzijního pilíře – Dlouhodobého investičního produktu, tak i silnější regulaci takzvaných kvazifondů,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...