Bratislava - Inflace na Slovensku obrátila trend a opět roste. Její meziroční míra v červnu předčila očekávání analytiků a stoupla na 2,4 procenta z květnových 2,2 procenta. Oproti České republice, kde meziroční růst spotřebitelských cen v červnu zvolnil na 1,2 procenta z květnových 1,3 procenta, je na Slovensku míra inflace dvojnásobná a navíc roste. Slovensko zřejmě rovněž letos stojí před větším propadem domácího produktu a deficitem veřejných financí.
„Zdá se, že na Slovensku inflace může být známkou mírného oživení, těžko si to vysvětlit jiným způsobem,“ říká ekonom Anton Marcinčin. Slovensko na oživení čeká po velkém ekonomickém propadu, který letos může přesáhnout 6 procent. Marcinčin vysvětluje letošní hospodářské problémy Slovenska tím, že je nejotevřenější zemí EU8 (postkomunistických zemí přistoupivších v roce 2004), a proto nejvíce trpí sníženou poptávkou ve zbytku Evropy.
Anton Marcinčin, ekonom:
„Druhá velmi podstatná věc je obrovský růst v minulém roce. Z takového vysokého základu je velmi těžké pokračovat na stejné úrovni. Není divu, že z takové vysoké úrovně Slovensko spadlo hodně nízko, o mnoho více než ostatní státy. Důležité je, udělat si průměrný růst za delší období, ať už od roku 2004 (…) či ještě dříve, od roku 2000 Slovensko dosahovalo velmi dobré průměrné hodnoty ekonomického růstu.“
V meziročním srovnání se nejvíce zvýšily náklady na bydlení, které stouply o devět procent. Nejprudší pokles zaznamenaly ceny v dopravě, jež se propadly o 7,8 procenta. Tempo růstu roční míry jádrové inflace, která nezahrnuje změny regulovaných cen a nepřímých daní, v červnu zrychlilo na 1,3 procenta z květnových 1,1 procenta.
Nízká inflace a udržení mírného tempa cenového růstu patřily ke klíčovým podmínkám přijetí Slovenska do eurozóny. Země platí eurem od začátku letošního roku. Loni tlačily inflaci vzhůru rekordní ceny ropy a drahé potraviny, v závěru roku však začala růst cen brzdit světová hospodářská krize.
Slovenské balíčky: Od šrotovného k reformám
Proti krizi také slovenská vláda bojuje svými balíčky opatření. Začátkem roku podle Marcinčina kopírovala opatření, tedy šrotovné a dotace domácím podnikům. „Dnes už je jasné, že dotace budou potřebovat zdravotní pojišťovna, sociální pojišťovna a ostatní základní instituce,“ říká Marcinčin. Cesta dotací už podle něj není možná, takže se Slovensko vydá cestou reforem, například sjednocení plateb daní, odvodů a cel do jednoho moderního systému.
Zda-li Slovensko profitovalo z přijetí eura, je sporné. Ve středním období euro podle Marcinčina znamenalo jistotu pro investory, v momentě krize však okolní státy své měny znehodnotily, následkem čehož poklesla domácí poptávka ve slovenských pohraničních regionech. „Když si však vezmete tvar Slovenska, tak téměř polovina země je v pohraničním regionu, takže to mělo dost záporný vliv,“ upozorňuje Marcinčin.
