Gripen už ČR realizoval 44 procent offsetů

Praha - Konsorcium Gripen International, které českému vojenskému letectvu dodalo 14 stíhaček Jas-39 Gripen, realizovalo v České republice do konce loňského roku offsetové programy za zhruba 11,3 miliardy korun. Je to asi 44 procent všech offsetů, ke kterým se Gripen zavázal. Ty by měly v letech 2004 až 2014 dosáhnout 25,5 miliardy korun.

Podle uzavřené smlouvy má hodnota offsetů příští rok činit 48 procent z dohodnuté částky. „Offsetový program Gripen je v předstihu a na základě zkušeností z minulých let by měl pro ČR být přínosem i v budoucnu. ČR získala nejen stíhací letoun, ale i dlouhodobé ekonomické výhody,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.

Mezi největší přímé offsety patří například vývoz ocelových plechů pro stavbu lodí v hodnotě 233 milionů korun, který realizovala společnost Vítkovice Steel. Společnost Walter Engines pak získala zakázku v hodnotě 155 milionů korun na export leteckých motorů a součástí.

Celkem offsetový program čítá 29 projektů, z toho 12 přímých. Jednu z nejvyšších hodnot (2,13 miliardy korun) od roku 2004 dosáhl nepřímý offset v případě vývozu společnosti FIC CZ, která v Rudné u Prahy vyrábí notebooky.

Podle některých českých firem, které se na offsetech podílejí, však jde mnohdy o formální akt, protože by tyto obchody udělaly i bez zapojení Gripenu. Do offsetů byl započítán například vývoz elektrárenských generátorů firmy Brush SEM za zhruba 1,5 miliardy korun. Společnost Brush SEM však dodává veškeré generátory už od roku 2001 mateřské britské firmě FKI. V závěru loňského roku pak hodnota tohoto offsetu dosáhla 2,8 miliardy korun.

Pronájem 14 stíhaček Gripen za 19,6 miliardy korun v roce 2004 schválila vláda Vladimíra Špidly. Česko letadla zaplatí do deseti let formou každoročních splátek. Kromě přímých nákladů se z rozpočtu ministerstva obrany uhradí jejich výzbroj. Z celkové hodnoty offsetů 25,5 miliardy korun má 20 procent připadnout na přímé offsety, které jsou zaměřené na obranný a letecký průmysl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHypotéky dál zdražují, lidé jsou opatrnější při nákupu realit

Hypotéky zdražují osmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba úvěrů na bydlení atakovala v listopadu hranici šest procent. Navíc rostou také ceny nemovitostí. Kombinace dražších nemovitostí a hypoték snižuje chuť domácností i investorů reality nakupovat. Ti, kteří chtějí kupovat vyloženě investiční byty, jsou opatrnější. Prudký růst nájmů se totiž zbrzdil a návratnost investice se zhoršuje. Na rozdíl od realitních kanceláří banky pokles objemu peněz půjčených na hypotéky nezaznamenávají. V září poskytly nové hypotéky za 28 miliard korun, což bylo o pět procent víc než v srpnu. Celkově ale zdražování v Česku v říjnu mírně zpomalilo. Spotřebitelské ceny vzrostly o 2,4 procenta.
před 11 hhodinami

Podvodníci stále citelněji zasahují klienty bank. Výše škod roste

Podvodníci způsobili za tři čtvrtletí letošního roku klientům bank škody za 2,2 miliardy korun, zatímco před rokem to bylo 1,5 miliardy, vyplývá z údajů České bankovní asociace (ČBA). Počet útoků vzrostl o 7611 na 75 637 incidentů. Průměrná škoda na jednoho klienta se zvýšila o třetinu na 29 266 korun.
před 16 hhodinami

Vláda schválila úpravu pro regulaci cen elektřiny a zastropování příjmů výrobců

Vláda v pondělí schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to v pondělí odpoledne uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nejde zatím o automatické zavedení regulace, novela má dle Havlíčka vládě v budoucnu umožnit rychle reagovat na vývoj na trhu.
9. 11. 2026Aktualizováno9. 11. 2026‌‌

VideoSystém energetické flexibility by Česku ušetřil miliardy korun

Česko potřebuje nové zdroje elektřiny, ale také systém, který ji umožní ukládat, když je elektřiny přebytek, a dodávat ji nebo omezit spotřebu, když chybí. Shodli se na tom resort průmyslu a obchodu spolu se zástupci energetických společností. Takový systém flexibility by tuzemské ekonomice uspořil miliardy korun a může propojit například fotovoltaiku a větrnou elektrárnu s bateriovým úložištěm.
9. 11. 2026‌‌

Zatím táhnou inflaci dolů, brzy ale potraviny zřejmě podraží

Česko zřejmě čeká brzký konec období levných potravin. Podle obchodníků i potravinářů pravděpodobně začnou ceny jídla růst. Důvodem jsou vyšší náklady na energie, paliva i zaměstnance. Zatím ale potraviny stále táhnou inflaci dolů. Nízké jsou třeba ceny mléka, vajec nebo vepřového. Řada Čechů – hlavně z příhraničí – i tak stále vyráží na nákup do sousedního Polska. V oblibě jsou i nákupy potravin přes internet.
9. 11. 2026‌‌

Babiš odmítl s opozicí debatovat o rušení poplatků za ČT a ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu předsedů pěti opozičních stran, v níž žádali o debatu na téma stabilního financování veřejnoprávních médií a garancí jejich nezávislosti. Babiš v tuto chvíli nevidí ke schůzi důvod a opět zopakoval plán vládní většiny na převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet. Nedávné první čtení návrhu ještě zvětšilo rozkol mezi politickými tábory i jejich voliči.
8. 11. 2026‌‌

VideoObezřetné, říká k rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb Zámečník. Rafaje krok nepřekvapil

Bankovní rada České národní banky těsnou většinou čtyři ku třem zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. V současnosti je tak základní úrok na úrovni čtyř procent a zároveň nejvýš za bezmála dva roky. Roli v rozhodování bankéřů hrálo hlavně zrychlující zdražování. Ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník chápe rozhodnutí jako „součást politické strategie zaměřené na vlastní elektorát“, vyjádření centrální banky označil za obezřetné. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje nebylo rozhodnutí zvýšit sazbu o čtvrt procentního bodu překvapením, upozornil však na zvyšování cen, zdražování energií či zhoršení výkonnosti eurozóny. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
8. 11. 2026‌‌

Havlíček v pondělí předloží vládě plán pro případ dalšího zdražení energií

Připravíme režim zastropování u koncových cen energií a stejně tak se zaměříme na výrobce, prohlásil v Nedělní debatě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Pokud se ceny přehoupnou přes určitou hranici, přistoupí se ke snížení cen pro koncové zákazníky prostřednictvím regulované složky, uvedl. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu připustil, že by se koalice v pondělí mohla bavit o rozšíření sektorové daně na další odvětví vedle rafinerií, avšak její zavedení nepotvrdil. Podle předsedy ODS Martina Kupky sektorová daň poškodí tuzemské podnikatelské prostředí. Lídr STAN Vít Rakušan si myslí, že se kabinet „snaží někde dostat k penězům“.
8. 11. 2026Aktualizováno8. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.