Google dostal ve Francii pokutu půl miliardy eur za nedodržování smluv s médii

Francouzský úřad pro hospodářskou soutěž vyměřil americké internetové společnosti Google pokutu půl miliardy eur (12,8 miliardy korun) za nerespektování dohod uzavřených s vydavateli zpravodajství. Google čelil obviněním francouzských vydavatelů APIG, SEPM a tiskové agentury AFP, že s nimi nejednal v dobré víře o odměnách za přejímání jejich obsahu. Vést taková jednání Googlu nařídil antimonopolní úřad. Do tří měsíců se měly uskutečnit tři takové rozhovory, pokud o ně vydavatel americkou firmu požádal.

„Je to nejpřísnější pokuta,“ uvedla prezidentka antimonopolního úřadu Isabelle De Silvaová. Její instituce trest této výše za nerespektování svého nařízení dosud neuložila.

Úřad Googlu také nařídil, aby vydavatelům a tiskovým agenturám představil návrh odměn za používání v současnosti chráněného obsahu. Pokud se firma s nabídkou opozdí, zaplatí za každý den pokutu až devět set tisíc eur.

Velké zklamání, říká Google

Google označil rozhodnutí francouzského úřadu za velké zklamání. „Pokuta ignoruje naše snahy o dosažení dohody a také realitu fungování zpravodajství na našich platformách,“ řekl mluvčí americké společnosti.

Podle Googlu se rozhodnutí úřadu vztahuje pouze na jednání, která se konala od května do září 2020. „Od té doby pokračujeme ve spolupráci s vydavateli a zpravodajskými agenturami, abychom našli společnou řeč,“ uvedla firma.

Jednou ze stran sporu na straně vydavatelů zůstává společnost APIG, která zastupuje většinu francouzských tištěných médií – mimo jiné deníky Le Figaro a Le Monde. A to přesto, že s Googlem už podepsala rámcovou dohodu. Ta ale byla podle zdrojů agentury Reuters pozastavena a čeká se na rozhodnutí antimonopolního úřadu.

Úřad: Google chtěl vyjednávání zúžit

Úřad Googlu nařídil vyjednávat s vydavateli loni v dubnu. Vydavatelé se ale na něj pak obrátili spolu s agenturou AFP v září s tím, že americká firma nařízení nerespektuje.

Antimonopolní úřad Googlu vyčetl, že se pokusil vyjednávací pole zúžit a nezačlenit do něj médii přebíraný obsah tiskových agentur, jako jsou například fotografie. Z diskusí také vyloučil politický a obecně informační tisk, uvedla De Silvaová a dodala, že Google vydavatelům neposkytl informace nezbytně nutné k transparentnímu určení ceny.

Agentura AFP uvedla, že dohodě s Googlem už se blíží. Vyplývá to z prohlášení jejího ředitele Fabrice Friese a z prohlášení šéfa společnosti Google France Sébastiena Missoffea.

Francouzské mediální společnosti firmu Google dlouho obviňovaly, že těží z dominantního postavení svého vyhledávače a snaží se vyhnout dodržování zákonů na ochranu autorských práv. Stížnost úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v té věci podaly v roce 2019.

Zájmy na francouzském mediálním trhu má i český podnikatel Daniel Křetínský, který se v říjnu 2018 stal významným akcionářem v deníku Le Monde a vlastní i publikace jako Elle, Marianne, Version Fémina a Télé 7 Jours. Loni v listopadu Křetínský vystoupil proti dohodě o autorských právech, kterou Google nabídl francouzským tištěným médiím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 1 hhodinou

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:08

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...