Brusel – V Belgii se zastavila železniční, letecká i městská hromadná doprava. Odbory chtěly dnešní generální stávkou vyjádřit nesouhlas s reformami nové pravicové vlády. Ta už avizovala snahu v rozpočtech výrazně škrtat.
Čtyřiadvacetihodinová stávka začala v dopravě již v neděli večer. V důsledku zastavení práce leteckých dispečerů nepřistálo ani nevzlétlo na letištích od 22:00 žádné letadlo. Na mezinárodním bruselském letišti to znamená zrušení 600 letů. Ředitel letiště Charleroi hovoří o „skutečné katastrofě“.
- Protest se dotkl i leteckého spojení s Prahou. Podle mluvčí pražského letiště Mariky Janouškové dnes zrušili dopravci tři páry letů mezi Bruselem a českou metropolí.
Důsledky stávky na vlastní kůži pocítil také ministr zemědělství Marian Jurečka. Do Bruselu, kde je dnes na jednání s resortními kolegy z Evropské unie, musel přijet vozem poté, co byl zrušen jeho let. „Už jsem přijížděl na letiště ve Vídni a dostal jsem informaci, že náš let je zrušen, protože přilétal do Bruselu až po desáté večerní. Takže jsem absolvoval celonoční jízdu autem z Vídně do Bruselu. Dorazil jsem někdy po půl páté ráno,“ řekl ministr novinářům.
Vlaky se také zastavily již v neděli večer. Po celý dnešní den se nepočítá s provozem rychlovlaků, které zemi spojují s Francií, Británií, Nizozemskem a Německem. Ve valonských i vlámských městech nejezdí podle AFP žádné autobusy, tramvaje či metro. Odbory řidičů kamionů pohrozily zablokováním dálnic. Zastavení práce postihlo školy, školky, věznice, úřady, podniky i média. Neočekává se vydání deníků ani žádný rozhlasový program.
Zastavila se nebo přinejmenším zpomalila činnost v průmyslu, poštovních službách a sběru odpadků. Zaměstnavatelé vyzvali úřady, aby zasáhly proti stávkovým hlídkám, které bránily dostat se na pracoviště lidem, kteří pracovat chtěli.
Federace belgických podnikatelů (FEB) uvedla, že generální stávka postihla především veřejný sektor a velké společnosti. Středních a malých podniků se ale dotkla jen málo.
Protestní akci podle agentury Belga provázely jen sporadické incidenty, zejména v Charleroi, kde jeden rozčilený řidič najel do zábrany postavené stávkaři a tři z nich zranil. V Bruselu se dostali do křížku policisté s demonstranty, kteří stovkami vajec zasypali sídlo vlámské nacionalistické strany N-VA, která je členem nynější vládní koalice. Strážci pořádku dav rozehnali až s nasazením vodních děl a slzného plynu.
Dosud největší stávka byla „historická“
Odbory označily stávku za „historickou“. „Nikdy nebyla tak silná stávka, na níž se podílí společná fronta odborů,“ prohlásila generální tajemnice hlavního odborového svazu, křesťanské centrály CSC, Marie-Héléne Skaová.
Dnešní stávkou vyvrcholila dosavadní několikatýdenní kampaň za zrušení vládních plánů na úsporu celkem 11 miliard eur (303,6 miliardy Kč) z rozpočtu v příštích pěti letech. Odbory varovaly, že protesty budou pokračovat i v roce 2015, pokud vláda úsporná opatření neodvolá nebo alespoň neupraví. Začátkem listopadu se na jejich výzvu sešlo v Bruselu na 120 tisíc demonstrantů.
Vláda slíbila v příštích dnech s odbory vyjednávat, ale podle místních komentářů se obě strany nyní jen těžko dohodnou. „Budeme hledat cesty k oživení dialogu, ale pokud ze strany vlády a zaměstnavatelů opět narazíme na nepochopení, nebudeme mít jinou možnost než vypracovat plán (protestních) akcí počínaje lednem,“ varoval předák socialistické odborové ústředny FGTB Marc Goblet.
Generální stávka měla být zatěžkávací zkouškou pro nový koaliční kabinet, který řídí od začátku října frankofonní liberál Charles Michel. Vláda počítá se změnou odchodu do starobního důchodu ze současných 65 na 67 let v roce 2030. Odbory také odsuzují změnu platových podmínek, která podle nich povede ke snížení kupní síly zaměstnanců.
