Francouzský premiér v Praze – lobbuje za jádro a posnídá s disidenty

Praha – Neúspěch francouzské Arevy v tendru na dostavbu Temelína nás neodradil. S tímto poselstvím předstoupil v Praze francouzský premiér Manuel Valls a deklaroval zájem Paříže soutěžit o české jaderné zakázky i v budoucnu. Na státní návštěvu přijel v předvečer šestadvacátého výročí snídaně, kterou pro české disidenty uspořádal francouzský prezident Francois Mitterrand, a podle západních agentur má jeho cesta signalizovat konec izolace, do které českou diplomacii vehnal Václav Klaus.

„Chtěli bychom v jaderné energetice posílit spolupráci s Českou republikou a zúčastnit se velkých projektů, které budou strategického významu, zejména pokud jde o rozšíření dvou jaderných elektráren,“ uvedl Valls na tiskové konferenci po jednání se svým českým protějškem Bohuslavem Sobotkou. „Až se Česká republika rozhodne, jak to s jejich rozšiřováním dopadne, chceme se v každém případě zúčastnit.“

Součástí Vallsovy delegace jsou proto i zástupci francouzských energetických koncernů Areva a EDF. Právě Areva se přihlásila do (později zrušeného) tendru na dostavbu dvou bloků Temelína, ze soutěže ale byla posléze vyřazena.

Prezident Miloš Zeman ji už dříve vyzval, aby se do případného nového tendru zapojila. Česká vláda totiž nyní zvažuje, že by v Temelíně a Dukovanech mohlo vyrůst po jednom novém bloku, což dnes nepřímo uvedl i Sobotka. „Máme zájem na tom, abychom rozvíjeli výrobu z jádra v obou stávajících jaderných elektrárnách, které máme v České republice,“ řekl s tím, že Česko připravuje novou strategii rozvoje jaderné energetiky. Zároveň ocenil, že Paříž má na využívání jaderné energie stejný názor jako Praha. „Je velmi důležité, že v Evropě jsou země jako Francie, které rozumí potřebám České republiky udržet výrobu z jádra jako součást energetického mixu.“

My, kteří spolu chceme podnikat

V obchodním duchu se nesla i jednání s hlavou státu. „Pan prezident (Miloš Zeman) deklaroval, že udělá vše pro to, aby příliv francouzských investic do ČR zesílil,“ sdělil ke schůzce s Vallsem mluvčí Hradu Jiří Ovčáček a zopakoval tak postoj vládní diplomacie. Podle Sobotky má Česko zájem o posílení obchodu s Francií a o spolupráci na modernizaci průmyslu, v nových technologiích, ve vědě, výzkumu a inovacích a na vytváření společných vědeckých týmů.

Novým hospodářským impulzům na lince Praha–Paříž může napomoci i úterní Česko-francouzské ekonomické fórum, na němž oba předsedové vlád vystoupí. Účastníci budou diskutovat o energetice, financování a řízení infrastrukturních projektů, investičních příležitostech a ekonomické spolupráci. Vallse navíc nedoprovází jen zástupci Arevy, do Prahy s sebou přivezl představitele velkých francouzských podniků, mimo jiné ředitele vodárenské společnosti Veolia Antoina Frérota a šéfa reklamní a marketingové agentury Havas Yannicka Bollorého.

Agentura AFP hlásí konec izolace

Ještě před projevy na obchodním fóru si Valls se Sobotkou a šéfem české diplomacie Zaorálkem připomene na francouzském velvyslanectví snídani prezidenta Francoise Mitterranda s československými disidenty a signatáři Charty 77 v čele s Václavem Havlem. Schůzka se tehdy stala symbolem rostoucího významu protikomunistické opozice v Československu na konci 80. let. Přesně po 26 letech mají na stejné místo dorazit z tehdejších účastníků setkání Petr Uhl a Karel Srp (okolnosti snídaně s Mitterandem si připomeňte zde).

Podle francouzské agentury AFP by návštěva Vallse měla ilustrovat konec izolace Prahy na evropské scéně poté, co začátkem loňského roku skončil ve funkci euroskeptický prezident Václav Klaus. Odlišně ale vidí situaci pražský korespondent francouzského listu Le Monde Fabrice Martin-Plichta; podle něj jde Vallsovi primárně o zájmy domácí ekonomiky. „Obchodní záležitosti jsou priorita dnešní francouzské vlády, potřebuje, aby víc prodávala, nebo aby se investovalo víc do Francie, aby hospodářství rostlo,“ konstatoval v Událostech, komentářích.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 8 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 10 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 15 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.