Praha – I přes slovní přestřelky byl v prvním čtení schválen návrh státního rozpočtu na příští rok. Ačkoliv se jedná o rozpočet z pera Rusnokovy úřednické vlády, je podle Hnutí ANO, ČSSD a lidovců lepší než rozpočtové provizorium. „Rozpočet není ideální, nicméně nepřejeme si rozpočtové provizorium. Není možné radikálně zasahovat do rozpočtu, není na to čas ani možnosti,“ podotkl předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Podle pravicových stran je ale schodek příliš vysoký. Chtějí proto, aby vláda rozpočet přepracovala.
Státní rozpočet na příští rok ve sněmovně prošel prvním čtením. Schodek se má zvednout na 112 miliard korun. TOP 09 a ODS navrhovaly jeho snížení, ale neuspěly. Jednání o rozpočtu provázela několikahodinová a místy bouřlivá debata. Podle autora návrhu Jana Fischera je rozpočet umění možného v nepříznivé době. Podle hlavního kritika a taky nejvýraznější postavy dnešní debaty – bývalého správce státní kasy Miroslava Kalouska – rozpočet zbytečně plýtvá. Navrhl ho proto vládě vrátit k přepracování.
Jan Fischer (nestr.), ministr financí v demisi:
„Jsem spokojen. Byla to tvrdá debata. Nejde o detaily rozpočtu, ale o uchopení souvislostí. Vyhnuli jsme se rozpočtovému provizoriu, což byla moje hlavní úloha dnes ve sněmovně.“
Jak se na návrh rozpočtu tváří politická scéna?
- Marian Jurečka, KDU-ČSL: „Pokud je vůle, tak se dá šetřit. Počítáme s tím, že budeme chtít navýšit rozpočtovou rezervu především v oblasti provozních výdajů resortů.“
- Jaroslav Faltýnek, ANO: „Nechceme, aby Česká republika měla rozpočtové provizorium, protože by to mohl být problém jednak z hlediska vnímání zahraničí, jednak z hlediska možnosti čerpání evropských peněz, takže jsme jednohlasně podpořili návrh rozpočtu, přestože tam je ten deficit. Chceme dělat úspory, až budeme ve vládě.“
- Tomio Okamura, Úsvit přímé demokracie: „Úsvit se hlasování zdržel, nechceme mít provizorium, proto rozpočet nechceme blokovat. Na druhé straně jsme tím vyjádřili nespokojenost s rozpočtovým deficitem, protože si myslíme, že zadlužovat dále Česko za situace, kdy víme, že můžeme ušetřit miliardy například na veřejných zakázkách, není správné. V rozpočtu peníze jsou, nemusíme šetřit na občanech.“
-
Pavel Kováčik, KSČM: „Na tom, co je nyní k dispozici, není čas cokoli měnit. Rozhodující bude tvorba příštího rozpočtu. Žádné zásadní věci by se teď nemohly podařit. Rozhodující změny by měly vést k tomu, aby se ekonomika odrazila ode dna.“
-
Zbyněk Stanjura, ODS: „My jsme navrhovali menší schodek rozpočtu, než byl letos. Přesto byly prohlasovány rekordní výdaje a otočení trendu. Hlavní zprávou proto je: přestáváme šetřit. Změny budeme hledat v sociálních dávkách, politice zaměstnanosti a ve vědě a výzkumu.“
-
Petr Gazdík, TOP 09: "Zásadní problém je ve změně trendu. Doposud rozpočtové schodky klesaly, teď se zvyšují, což je mnohem zásadnější problém než rozpočtové provizorium. Akciové trhy na to mohou velmi prudce zareagovat. Je evidentní, že zde bude vláda, která už nechce tolik šetřit.
-
Miroslav Kalousek, TOP 09, bývalý ministr financí: „Schválíte-li tento rozpočet, deficit veřejných rozpočtů v příštím roce bude zbytečně větší, než je nutné, protože jste schválili vládě výdaje ve výši 1 bilion 211 miliard, ačkoli to jsou výdaje, pro které vláda nemá žádné zvláštní odůvodnění… my to teď schválíme v tom rozežraném objemu a pak budeme šetřit, to je nesmysl, kterému nemůže ani nikdo věřit.“
Zahradník: V rozpočtu by se určitá vata našla
Člen NERVu a ekonomický poradce hnutí ANO Petr Zahradník v Interview ČT24 připustil, že by deficit rozpočtu mohl být nižší. „Zcela určitě mohly být výdaje nižší. Našla by se tam určitá vata,“ uvedl. On sám ale poslancům doporučil hlasovat pro jeho přijetí, poněvadž v dané situaci se jedná i podle něj o nejlepší řešení. „Slovo úspornost je přehnané, ale rozpočet je pod tříprocentní hranicí maastrichtského kritéria,“ dodal Zahradník.
Petr Zahradník, člen Rady ekonomických poradců ANO, člen NERV:
„Rozpočet je pragmatický, odpovídá aktuální politické situaci. Jedná se opravdu o závod s časem. Nepřijetí rozpočtu může vyvolat reputační rizika z ohledu poklesu ratingu. Provizorium navíc paralyzuje některé velmi podstatné výdajové položky, ve kterých taktéž hrajeme s časem – zejména evropské fondy, kde doháníme výrazné zpoždění. Je potřeba do Česka v roce 2014 a 15 dostat řádově 200 miliard korun.“
Eduard Janota, jeden z bodů střetu Kalouska a Fischera
Kalousek a Fischer se při projednávání rozpočtu střetli kvůli zesnulému exministru Eduardu Janotovi, dlouholetému náměstku ministra financí. Díky jeho letité kariéře a zkušenostem se tradovalo, že bez něj žádný ministr rozpočet nesestaví. Vše začalo, když Kalousek ve svém kritickém projevu uvedl, že bývalá koaliční vláda Petra Nečase (ODS) převzala po volbách v roce 2010 veřejné rozpočty téměř na bodu rozvratu. Vládu tehdy přebírala po předchozí úřednické Fischerově vládě, v níž Janota působil jako ministr financí.
„Dámy a pánové, já tady nenechám dupat po ministru Janotovi a musím se ho zastat, on už to udělat nemůže,“ ohradil se ostře ministr Fischer. Prohlásil, že to byl právě takzvaný Janotův balíček, který zabránil skutečnému rozvratu veřejných financí.
„Milý Jane Fischere, já bych nikdy nemluvil o našich zesnulých kamarádech. Otázka je, kdo z nás je znal déle a kdo s nimi byl více kamarád. Když už jste to udělal, tak dovolte, abych vám připomněl, že můj kamarád, který je zesnulý, mi mnohokrát plakal na rameni, jak bohužel se nedají ty zásadní opatření udělat, protože jeho šéf je zbabělec,“ řekl Kalousek.
Janota zemřel v roce 2011 ve věku 59 let, rok poté, co skončila úřednická Fischerova vláda, v níž byl ministrem. Éra muže, který byl tvůrcem rozpočtů, tak předčasně skončila.
