Praha - Expertní komise tripartity se na svém dnešním jednání shodla na tom, že by se od ledna měla zvýšit minimální mzda, která je nyní 8 tisíc korun. Neshodla se však na tom, o kolik by se měla zvednout. Informoval o tom místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Václav Pícl. Změnit by se podle komise měl i paragraf umožňující vyplácet sníženou minimální mzdu mladistvým zaměstnancům.
ČMKOS přicházela na jednání s představou, že by se minimální mzda měla zvýšit o 15 procent, tedy na 9 200 korun. Zhruba o tolik podle nich vzrostla od posledního zvýšení v roce 2007 inflace, a tedy i životní náklady. Zaměstnavatelé navrhovali zvýšení postupné, to znamená od ledna 2012 na 8 500 korun s tím, že by se tripartita příští rok zabývala zvýšením minimální mzdy znovu.
„Zástupci ministerstva žádný návrh nepřednesli,“ podotkl Pícl. Již dříve ministerstvo avizovalo, že se chce nejprve seznámit s návrhy sociálních partnerů. „Ministr Drábek nechce žádnou výši částky zveřejňovat, aby předem jednání neovlivnil,“ uvedla mluvčí ministerstva Táňa Švrčková. O minimální mzdě bude opět jednat schůze tripartity, které se koná 18. srpna.
Nižší minimální mzda pro mladistvé by měla skončit
Komise se také shodla na zrušení opatření, které umožňuje vyplácet sníženou minimální mzdu mladistvým zaměstnancům. Pro mladistvé zaměstnance může být snížena sazba minimální mzdy na 80 procent a u zaměstnanců mezi 18 až 21 roky po dobu prvních šesti měsíců na 90 procent. „Je to neodůvodněná diskriminace,“ konstatoval Pícl.
Expertní komise tripartity se naopak neshodla na návrhu Národní rady osob se zdravotním postižením zrušit sníženou sazbu i u osob, které jsou zdravotně postižené a pobírají invalidní důchod. Podle zaměstnavatelů by však jejich zaměstnavatelé na to neměli peníze a mohlo by ve firmách, které zdravotně postižené zaměstnávají, dojít k propouštění.
„V žádném případě nelze to současné nařízení vlády chápat jako diskriminační. Je to z toho důvodu, aby se zvýšila konkurenceschopnost a možnost uplatnění handicapovaných lidí na trhu práce,“ upozornila mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Táňa Švrčková. „Není pravda, že je to z nějakých ekonomických důvodů, je to úplně nesmyslné opatření,“ brání návrh předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Podle rady je současný stav v rozporu s některými českými zákony i mezinárodními předpisy.
Minimální mzdu pobírá jen zlomek pracujících
Minimální mzdu pobírá jen zhruba 40 tisíc lidí, tedy zhruba jedno procento zaměstnanců v podnikatelské sféře. Její zvýšení by se přesto dotklo i ostatních pracovníků. Současně totiž mají podle Aktuálně.cz stoupnout i úrovně zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny profesí. Výjimkou je nepodnikatelská sféra, odměňovaná podle platových tabulek.
