Londýn – Současná dluhová krize v eurozóně ohrožuje také finanční toky a úvěrování ve střední a východní Evropě. Evropské banky totiž postupně utahují kouhoutky s penězmi, které dříve ve velkém proudily do soukromého sektoru. Podle prohlášení guvernéra maďarské centrální banky Andráse Simora se totiž banky spíše soustřeďují na své vlastní oddlužení.
Simor během výročního zasedání Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) v Londýně varoval, že dnes není nutné pochybovat o trendu oddlužování bank v eurozóně, kterého jsme si mohli všimnout už na podzim loňského roku.
András Simor, guvernér maďarské centrální banky
„V některých zemích střední a východní Evropy zpomaluje růst úvěrů. Bojím se, že tempo oddlužování se zrychluje.“
Analytici upozorňují, že oddlužování evropských bank představuje vážné a někde dokonce i fatální riziko pro středo a východoevropský region, který se stále vzpamatovává z poslední krize a nedostatku financování.
Velké evropské banky utahují kohoutky směrem na Východ
V případě, že bankovní giganty na rekapitalizační přání evropských regulátorů sníží toky peněz, rozvíjející se evropské státy ohrozí odliv kapitálu. A není vyloučena ani další úvěrová krize. Zvýšené riziko je přitom u těch států, jejichž bankovní sektor vlastní z velké části západoevropské finanční domy. Například v Polsku tvoří zahraniční banky dvě třetiny celého trhu a na Slovensku se tento poměr blíží skoro 100 procentům.
Současně však v regionu klesá i poptávka po spotřebitelských úvěrech, jak zdůraznil Gianni Franco Papa ze skupiny UniCredit. „Nevylučuji, že někteří hráči by dokonce mohli země, které považují za nestrategické, opustit,“ dodal. Evropské banky navíc přemýšlí, jak bojovat s finanční nákazou. Například Santander, který v únoru koupil od belgické skupiny KBC polskou Kredyt Bank, výrazně omezil její portfolio služeb a operací, aby tak zabránil možnému rozšiřování nákazy z jedné země do druhé.
Také některé firmy v současné turbuletní situaci vyčkávají. Nechtějí se zadlužovat nebo na půjčky jednoduše nedosáhnou. Zatímco u velkých ekonomik, jako je třeba Turecko nebo Rusko, rostla poptávka po úvěrech v komerční sféře dvouciferným tempem, například v menších pobaltských státech meziročně klesala, doplnil Papa.
