Brusel - Evropa se posune směrem k fiskální unii. Nová smlouva o unijní reformě by měly být podle dohody z dnešního summitu na stole do března. Dohoda ovšem není jednomyslná, novou smlouvu odmítá Velká Británie. Lídři tak nyní uvažují o smlouvě jen mezi členy eurozóny. Další země by se mohly přidat, pokud by chtěly. Na summitu také padlo rozhodnutí o tom, že pokud členové eurozóny neudrží deficit pod třemi procenty, stihnou je automatické sankce. Země eurozóny by také podle dohody ze summitu měly hospodařit s vyrovnanými rozpočty nebo skončit každý rok v přebytku.
Původní snaha většiny unijních hráčů před summitem byla prosadit reformy v zájmu utišení dluhové krize a odvrácení pádu eura prostřednictvím změn v základní smlouvě o fungování unie. Kvůli odporu Británie, která požadovala ústupky týkající se rozhodování o finančních záležitostech, se ale nakonec většina unie rozhodla jít cestou mezivládní dohody.
Premiér David Cameron chtěl zejména právo veta při rozhodování o finančních záležitostech v EU. "To, co se ocitlo na stole, nebylo v zájmu Británie, a tak jsem s tím nemohl
souhlasit. My nejsme v eurozóně a já jsem rád, že nejsme v eurozóně. K eurozóně se nikdy nepřipojíme a nikdy se nevzdáme suverenity v takové míře, jako to činí jiné země," zdůraznil Cameron.
Nicolas Sarkozy, francouzský prezident
„David Cameron žádal něco, co my všichni považujeme za nepřijatelné: protokol ve smlouvě, který by umožnil Spojené království osvobodit od určitého množství regulací finančních služeb. To jsme nebyli schopni přijmout.“
Nyní se tak lídři baví o možnosti, že by se změny promítly do smlouvy jen mezi členy 17členné eurozóny, přičemž další státy by se mohly, pokud by chtěly, rovněž připojit. Záveřečná zpráva ze summitu počítá s tím, že by se devět zemí včetně České republiky mohlo připojit poté, co věc posoudí společně s národními parlamenty. „Šéfové států a vlád Bulharska, České republiky, Dánska, Maďarska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska a Švédska naznačili, že by se země mohly zapojit do tohoto procesu po konzultaci s jejich národními parlamenty,“ píše se ve zprávě.
Pokud by se všech devět zemí ke změnám připojilo, Británie by mohla zůstat osamocena. Londýn nicméně stále ještě může pozici změnit. Podle britského ministra zahraničí Williama Haguea se však zatím izolován necítí a na svém rozhodnutí jednomyslně trvá. „Všichni to (v britské vládě) odsouhlasili předem. Buď dostaneme námi požadované garance a vytvoříme smlouvu 27 členů EU, nebo je nedostaneme a nebudeme se smlouvou souhlasit,“ prohlásil ministr. „Británie je izolovaná jako někdo, kdo odmítl nastoupit na Titanic krátce před jeho vyplutím,“ podpořil šéfa diplomacie Terry Smith z finanční makléřské firmy Tulett Prebon.
Nečlenové eurozóny by se měli rozhodnout co nejdříve
„Pokud jde o harmonogram, vidím ho ve dvou krocích. Co nejdřív bychom po konzultacích s národními parlamenty měli znát počet zúčastněných států… Nejpozději v březnu by smlouva měla být podepsána, možná i dřív,“ upozornil prezident EU Herman Van Rompuy.
Česko se k nové reformní smlouvě zatím nepřipojí
Česko se zatím k nové reformní smlouvě nepřipojí, jak dnes uvedl premiér Petr Nečas, který doporučuje obezřetnost. „Nebylo možné přistoupit k této mezinárodní dohodě z celé řady důvodů. V prvé řadě z důvodu, že nikdo vlastně nezná její obsah,“ podotkl Nečas. Někteří analytici nicméně soudí, že by se Česko k dohodě připojit mělo. „Pokud si Británie vybere pomalejší cestu, má na to právo a může to ustát. Pro Českou republiku to není udržitelné,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 ekonom IDEA Petr Janský.
Důležitost nové smlouvy si začíná uvědomovat i jindy poměrně radikální Maďarsko, ani jeho postoj už není tak striktně odmítavý, jak se původně ukazovalo. Podle agentury MTI maďarský premiér Viktor Orbán v Bruselu řekl, že o tom, zda se země přidá ke státům eurozóny prosazujícím přísnější rozpočtová pravidla, musí rozhodnout parlament. Maďarský premiér zdůraznil, že budapešťský parlament má na posouzení konečné verze reformní smlouvy dost času, protože její znění má být podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho hotové do března.
Sankce pro hříšníky a zlatá pravidla
Nová mezistátní dohoda by podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye měla obsahovat přísnější rozpočtová pravidla, která dnes lídři odsouhlasili. Rozpočty členských států eurozóny by měly být vyrovnané a nebo skončit každý rok v přebytku. Maximálně přípustný rozpočtový schodek by měl být 0,5 procenta HDP. Zatím není jasné, kdy by mohla tato změna začít platit.
Eurozóna chce důsledněji trestat rozpočtové hříšníky. Sankce za to, že deficit veřejných financí přesáhne 3 procenta HDP, by nově měly být automatické. Zvrátit je bude možné jen rozhodnutím kvalifikované většiny členských zemí.
Ekonomové jsou nicméně k těmto plánům skeptičtí. Hrozba sankcí za neudržování deficitu pod 3 procenty HDP je součástí Paktu stability a růstu už od vzniku eurozóny. Zatím ale pokutu nikdo nedostal. A háčků je více. „Samozřejmě sama o sobě tato pravidla, ani kdyby byla dodržována, nezaručí to, aby jižní státy nebo i Česká republika si udržely svou konkurenceschopnost a dlouhodobě tak nevyžadovaly pomoc ostatních států,“ upozornil Jánský.
Evropa by měla půjčit MMF
Kromě rozpočtových pravidel lídři v nočním jednání hovořili i o posílení nástrojů pro boj s dluhovou krizí, které už eurozóna vytvořila nebo plánuje vybudovat. Jde například o stálý záchranný mechanismus ESM a možnost jeho předsunutí o rok tak, aby vznikl již v půlce příštího roku. Současný záchranný fond eurozóny (EFSF) zároveň bude fungovat podle původních plánů až do poloviny roku 2013.
Zároveň se debatovalo také o možnostech poskytnutí půjček Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Podle agentury Reuters se lídři v této věci dohodli, že se budou zabývat myšlenkou poskytnutí 200 miliard eur prostřednictvím bilaterálních půjček. Z této sumy by 150 miliard eur mělo připadnou na země eurozóny.
