Moskva – Má se Evropa bát nedostatku plynu? Podle ruského monopolního vývozce Gazpromu jsou obavy namístě. Dodávky do Evropy by prý mohl narušit spor Ruska a Ukrajiny o cenu plynu. Pokud Kyjev Rusům nezaplatí dlužné miliardy, mohl by Gazprom „vypnout“ plynovody vedoucí přes ukrajinské území na Západ. Dodávky z Ruska přitom kryjí téměř třetinu evropské spotřeby plynu.
Gazprom v Evropě svou sílu neskrývá. Už to dávno není jenom plyn. Sponzoruje Ligu mistrů a několik fotbalových klubů včetně Chelsea. Sankcím se i proto zatím vyhýbá. Navíc před nimi poprvé nahlas varuje. „Rozšíření sankcí ze strany USA, EU a dalších může nepříznivě ovlivnit provoz a finanční situace Skupiny Gazprom,“ varovala firma.
Schröder oslavil narozeniny s Putinem
Gazprom přitom spoléhá na to, že má v Unii mocného zastánce - Německo. A to nejen díky sponzoringu fotbalu. Napříkad exkancléř Gerhard Schröder okamžitě po odchodu z postu kancléře přesedlal do čela Nordstreamu – plynovodu, který Gazprom vlastní. Bývalý premiér navíc svého přítele Putina hájil i po anexi Krymu. A v pondělí za ním dokonce vyrazil do Petrohradu oslavit narozeniny. Spolková vláda se sice od Schröderových aktivit distancovala, sama ale dál ochotně obchoduje s jeho zaměstnavatelem.
Přes eskalaci napětí na Ukrajině chce Berlín Gazpromu prodat plynový zásobník v Rehdenu – největší v Německu i v Evropě. Bez ohledu na varování, že se tím ještě prohloubí energetická závislost Německa na Rusku.
Závislost na ruském plynu se snaží snižovat i Ukrajina. Ta dluží ruskému Gazpromu za dodávky plynu 2,2 miliardy dolarů. Gazprom navíc tento měsíc naúčtoval ukrajinskému Naftogazu částku 11,4 miliardy dolarů (226 miliard Kč) za to, že loni neodebral nasmlouvané dodávky.
Kyjev hodlá zaplatit první část dluhu, tedy 2,2 miliardy dolarů, pokud Gazprom vrátí cenu na původně dohodnutou úroveň 268 dolarů za tisíc kubických metrů. Gazprom totiž na počátku dubna ohlásil zvýšení ceny plynu nejprve o 44 % na 385,50 dolaru a o dva dny později Moskva zavedla vývozní clo, čímž cena vystoupila na 485 dolarů. Ruská strana má na odpověď na návrh Kyjeva 30 dní.
Jan Ruml, výkonný ředitel českého plynárenského svazu:
„Ukrajina by měla za dodaný plyn zaplatit, je to dobrým zvykem. Když se ale zastaví tok plynu z Východu na Západ, tak se zastaví i proud dolarů za tento plyn ze Západu na Východ, takže z obchodního hlediska je to nesmyslné.“
Ukrajina ročně spotřebuje 55 miliard kubických metrů plynu, z toho více než polovinu dostává z Ruska. Kyjev proto zvažuje, jak snížit závislost na dodávkách z Ruska. V pondělí se například dohodl s Bratislavou na zpětných dodávkách plynu ze Slovenska na Ukrajinu.
Česko má plynu dost, minimálně na pět týdnů
Situace, že z Ruska přes Ukrajinu neproudí žádný plyn, není pro Česko nová, stalo se tak už v zimě 2009. Díky velkým podzemním zásobníkům se to ale českých domácností vůbec nedotklo. Česká republika je předzásobená i dnes: má zásoby na 5 týdnů. Navíc ruský plyn je možné dodat i severní cestou přes Bělorusko anebo pomocí plynovodu Nord Stream.
Dokonce ani v případě, když by Rusko žádný plyn nedodalo, nezůstane republika nasuchu. Zbývá totiž plynovod z Norska. „Čeští odběratelé nakupují tak zhruba třetinu plynu na základě dlouhodobého kontraktu s norskými producenty,“ tvrdí energetický analytik Jiří Gavor. To znamená, že i při výpadku ruských dodávek vydrží nakonec zásoby plynu mnohem déle než jen na pět týdnů.
Obavy z možného nedostatku plynu v ČR mírní také Ruml. V létě se spotřeba plynu snižuje a na zimu se i díky širokému spektru plynovodů vedoucích do Česka stihne země včas připravit. „My v tuto chvíli máme asi ze 43 % naplněny podzemní zásobníky pro příští sezonu. I kdyby došlo k tomu, že by ukrajinská cesta byla zavřená, tak máme na to, abychom podzemní zásobníky naplnily před zimou ze 100 %, jako tomu bylo vždycky,“ řekl České televizi.
Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu:
„Skutečný problém by nastal, pokud by byl výpadek dlouhodobý a pokud by byl zastaven nejen tranzit přes Ukrajinu, ale nešel by vůbec žádný ruský plyn.“
Před omezením dodávek ruského plyno do Evropy nevaruje jen Gazprom. Už začátkem měsíce jím evropským státníkům pohrozil také ruský prezident Vladimír Putin.
