Erste si připsala zisk přes 26 miliard. Hlavně díky České spořitelně

Rakouská bankovní skupina Erste Group Bank, která ovládá Českou spořitelnu, po předloňské ztrátě vykázala loni čistý zisk 968,2 milionu eur (26,2 miliardy korun). Provozní výnosy klesly meziročně o 1,5 procenta na 6,77 miliardy eur (183,2 miliardy korun). České spořitelně sice loni čistý zisk klesl meziročně o 5,2 procenta, nicméně stále činil 14,3 miliardy korun. Vedení Erste Bank navrhne za loňský rok dividendu půl eura (zhruba 13,5  korun) na akcii.

Generální ředitel Erste Group Bank Andreas Treichl ocenil loňský pokles rizikových nákladů banky. „Prostředí úrokových sazeb zůstává výzvou a dopad je viditelný v poklesu našeho provozního zisku. Pozitivní stránkou je, že jsme dosáhli solidního růstu úvěrů v retailové i korporátní oblasti,“ dodal. Předloni banka hospodařila se ztrátou 1,44 miliardy eur (zhruba 39 miliard korun).

Provozní zisk se loni snížil o 6,1 procenta na 2,9 miliardy eur. Rizikové náklady, které představují ztrátu ze znehodnocení finančních aktiv nevykázaných do zisku nebo ztráty, klesly o 65 procent na 729,1 milionu eur.

Vedení Erste Bank navrhne za loňský rok dividendu půl eura (zhruba 13,5 korun) na akcii. Je to v souladu s předchozím prohlášením, že výplata se bude pohybovat v rozmezí 40 až 50 centů na akcii. Za rok 2014 banka dividendu nevyplatila. S akciemi Erste Group Bank se obchoduje na vídeňské, pražské a bukurešťské burze.

Erste překonala odhady

V samotném čtvrtém čtvrtletí banka zvýšila čistý zisk na 204 milionů eur ze 42 milionů o rok dřív. Výrazně tak překonala odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters v průměru čekali zisk 172 milionů eur. Erste tak na úrovni čistého zisku překonala odhady o 36 procent. Podle analytiků Patria Finance byly hlavním důvodem výrazně nižší než očekávané náklady na riziko, které meziročně klesly o 56 procent a o téměř deset procent překonaly očekávání trhu. „Mimo to, čistý zisk podpořila i super nízká úroveň zaplacené korporátní daně ze zisku, která dosáhla jen 1,6 milionů eur z důvodu rozúčtování odloženého daňového závazku,“ říkají analytici.

Čistý zisk bank
Zdroj: ČT24

Pro letošek banka předpokládá, že trh bude nahrávat úvěrové expanzi, negativně ale budou působit nízké úrokové sazby. Podporu svého hospodaření banka očekává z prodeje podílu ve společnosti Visa za 127 milionů eur před zdaněním.

Čistý zisk České spořitelny odráží růst retailových i korporátních úvěrů

České spořitelně (ČS) sice loni čistý zisk klesl meziročně o 5,2 procenta, nicméně stále činil 14,3 miliardy korun. Své mateřské firmě Erste tím tak dopomohla z větší části k jejímu zisku. Erste je hlavním akcionářem ČS, a to z 98,97 procenta. 

Důvodem pro pokles čistého zisku u České spořitelny byly klesající provozní výnosy a mírný růst provozních nákladů. Provozní zisk byl loni meziročně nižší o 7,6 procenta, činil 21,2 miliardy korun. „Provozní výnosy se snížily v důsledku přetrvávajících nízkých tržních úrokových sazeb, kde ani zrychlený růst úvěrů nedokázal zvrátit negativní vývoj čistého úrokového výnosu,“ okomentovala výsledky banka. Za růstem provozních nákladů jsou mimo jiné investice do vývoje nových digitálních aplikací.

3 minuty
Erste si připsala zisk, hlavně díky České spořitelně
Zdroj: ČT24

Čistý zisk České spořitelny ale odráží silný růst retailových i korporátních úvěrů. Klientské úvěry v hrubém vyčíslení vzrostly o 5,9 procenta na 548,8 miliardy korun. Vklady se meziročně zvýšily o 4,9 procenta na 713,8 miliardy korun. Bilanční suma vzrostla o 6,3 procenta na 959,6 miliardy korun.

Poměr nákladů a výnosů se loni zvýšil na 46,8 procenta ze 44,3 procenta o rok dřív. Provozní náklady spořitelna v loňském roce zvýšila o 1,9 procenta na 18,6 miliardy korun. Provozní náklady zahrnují také příspěvek do Fondu pojištění vkladů, který poprvé překročil hranici jedné miliardy korun, oproti roku 2014 narostl příspěvek o osm procent v souvislosti s nárůstem objemu pojištěných vkladů. Čistý výnos z poplatků a provizí poklesl o 9,3 procenta na 10,3 miliardy korun.

Celkový pokles je podle banky způsoben zejména tím, že klienti využívají levnější formy služeb a výhodné produkty, včetně speciálních cenových programů a balíčků.

  • Komerční bance klesl loni čistý zisk meziročně o 1,5 procenta na 13,13 miliardy korun.
  • Čistý zisk UniCredit Bank loni stoupl o 15 procent na 5,6 miliardy korun.
  • ČSOB vzrostl čistý zisk loni o tři procenta na 14 miliard korun.
  • Raiffeisenbank rostl loni zisk o 23,9 procenta na rekordních 2,54 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...