Erár na sobě šetřit neumí, místo osmi miliard uspořil jen jednu

Praha – Ještě na začátku roku ohlašovala tehdejší Nečasova vláda úspory ve státní správě za více než 8,5 miliardy korun. Ministerstva měla ušetřit slučováním úřadů, prodejem nepotřebného majetku a rušením zbytečných agend. Realita je ale jiná, resortům se podařilo uspořit jen necelou miliardu a některé z nich dokonce nesnížily svoje výdaje ani o korunu.

Nečasova vláda letos v lednu schválila, že stát ještě do konce roku ušetří na svém provozu přes 8,5 miliardy korun. Například sloučením státních lázeňských a rekreačních domů pod jednu organizaci, prodejem zámku ve Štiříně u Prahy nebo privatizací vojenských lesů. Jaký je ale reálný stav po devíti měsících? Zcela jiný. Sečteno a podtrženo, resortům se zatím podařilo ušetřit pouze necelou miliardu.

„Těch osm miliard, to byla jen cifra na papíře, to si někdo vycucal z prstu, ty úspory jsou naprosto nereálné,“ říká premiér v demisi Jiří Rusnok. Podle bývalé vicepremiérky Karolíny Peake je i necelá miliarda „lepší než nula“. „Původně jsme navrhovali ušetřit dokonce 16 miliard a jsem přesvědčená, že to skutečně lze,“ domnívá se Peake.

Jak (ne)spořila ministerstva?
Zdroj: ČT24

Nejvíc peněz, skoro 3,5 miliardy, mělo ušetřit ministerstvo obrany – hlavně prodejem vojenských lesů a vojenských opravárenských závodů. Nakonec ale nedošlo k žádné privatizaci. Důvod? Třeba u prodeje vojenských lesů by muselo padnout zatím mlčky uznávané privatizační tabu, jak naznačuje mluvčí úřadu Jan Pejšek: „Je to podle nás příliš citlivá věc, než aby to schválila tato vláda. Proto to připravujeme až pro novou vládu.“

I tak ale resort obrany nakonec ušetřil ze všech nejvíc, přes půl miliardy. Hned za ním se s téměř 162 miliony umístilo ministerstvo vnitra, které mimo jiné zrušilo tři policejní školy. Podle plánu to nicméně mělo být pětkrát víc. „U některých návrhů úspor nám poté, co proběhla analýza, vyšlo, že k úspoře nedojde. Naopak by se to prodražilo,“ argumentuje mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák.

Jak (ne)spořila ministerstva?
Zdroj: ČT24

To ministerstvo zdravotnictví mělo slučováním nemocnic a ústavů ušetřit skoro 130 milionů. Nyní však má v kolonce úspor nulu. Ačkoliv spojení nemocnic už mělo podobu návrhu zákona a bylo schváleno vládou, podle mluvčí úřadu Viktorie Plívové se vlivem politické situace už nedostalo k projednání ve sněmovně.

Jak ukázal materiál, který zítra dostane na stůl kabinet v demisi, neušetřily ani resorty průmyslu, zemědělství a práce. Poslední jmenovaný měl utratit o miliardu méně změnou systému pro výplatu sociálních dávek. „Je zřejmé, že právě kvůli řešení výplaty dávek k úsporám nedojde,“ potvrdila mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.

Jedno je už teď jisté – o efektivnějším provozu rekreačních domů nebo prodeji zámeckého komplexu ve Štiříně rozhodne až vláda, která přijde po předčasných říjnových volbách.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoBabiš chce zdanit tiché víno. Schillerová a koaliční partneři jsou proti

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál tlačí na zdanění tichého vína. Koalice přitom právě toto odmítla po svém nástupu v programovém prohlášení. Předseda vlády teď chce přesvědčit ke změně vládní partnery. Názory se ale rozcházejí i v samotném ANO, proti je třeba ministryně financí Alena Schillerová. Opozice vládu kritizuje, že je nečitelná, což podle jejích zástupců znemožňuje například plánování nejen vinařům.
před 2 hhodinami

Ropa výrazně zlevňuje díky nadějím na řešení konfliktu na Blízkém východě

Ceny ropy zahájily týden výrazným poklesem. Přerušení amerických úderů na Írán vyvolalo naděje na diplomatické řešení konfliktu na Blízkém východě, napsala agentura Reuters. Severomořská ropa Brent kolem 00:30 SELČ vykazovala pokles o zhruba 5,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 91,2 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate ztrácela zhruba 5,6 procenta a nacházela se nedaleko 84,3 dolaru za barel.
před 7 hhodinami

VideoPřebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda

Ceny mléka v obchodech klesly natolik, že bývá levnější než balená voda. Přebytek mléka na evropském trhu podle zemědělců i mlékáren stlačil výkupní i prodejní ceny pod náklady na výrobu, takže část producentů prodává se ztrátou. Větší podniky ztráty počítají v milionech korun měsíčně. Menší farmy, které mléko samy zpracovávají a prodávají přímo zákazníkům, naopak o odbyt nouzi nemají – a to i přesto, že mléko prodávají několikanásobně dráž. Soustředí se totiž na kvalitu. „Myslím, že to za šest korun s mlékem už moc společného nemá,“ říká majitel Statku u Návarů ve Velechvíně Drahoslav Návara. V běžných obchodech ale podle obchodníků rozhoduje především nízká cena.
před 12 hhodinami

Důchody by od příštího roku mohly vzrůst o zhruba tři sta korun

Průměrný důchod by mohl od příštího ledna vzrůst zhruba o tři sta korun měsíčně, tedy o necelé jedno a půl procenta. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Pokud to tak bude, půjde o nejmenší nárůst od roku 2017. Všem penzistům by přitom měl stát přidat stejně. Státní rozpočet by plošné navýšení penzí o 300 korun vyšlo na deset miliard.
25. 7. 2026

VideoDesetiprocentní clo pro EU není smrtící, shodli se Zdechovský a Staněk

Prezident USA Donald Trump uvalil na šedesát zemí světa nová cla ve výši deseti, respektive 12,5 procenta. EU spadá do první kategorie, zatížena je desetiprocentními tarify. Podle Bílého domu mají cla zamezit dovozu zboží, které vzniklo s využitím nucené práce. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedl, že desetiprocentní clo „není smrtící“ a že se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem za posledních 150 dní zlepšily. „Aktuálně deset procent není smrtících, ale je to výzva a popud pro EU, aby dělala vše pro to, aby zvyšovala konkurenceschopnost svých podniků,“ řekl europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Připustil také, že výrok o nucených pracích může vyvolávat pochybnosti.
25. 7. 2026

VideoVolkswagen je v problémech, chystá úspory a čelí kritice

Zisk automobilového koncernu Volkswagen se v druhém čtvrtletí letošního roku propadl o třetinu, oznámil šéf firmy Oliver Blume. Společnost čelí klesajícímu odbytu, silné konkurenci v Číně i vysokým nákladům v Německu. Podle Blumeho koncern na změny už v posledních letech reagoval – jenže geopolitické krize i americká cla nutí k dalším krokům. Výrobce tak plánuje balíček úspor, který zahrnuje uzavření čtyř továren i propuštění až sta tisíc lidí. Nejvyšší vedení ho chce schválit do konce roku. Zaměstnanci však chtějí od září proti škrtům protestovat. Proti je i spolková země Dolní Sasko. Patří jí pětina akcií, což je nejvíce po zakladatelské rodině Porsche. Součástí skupiny Volkswagen Group je i česká firma Škoda Auto. Té se v tuzemsku i v zahraničí daří. Momentálně je druhou nejprodávanější značkou aut v Evropě a za první pololetí dodala přes půl milionu vozů do celého světa.
24. 7. 2026

Eurobankovky získají novou podobu. Občané mohou vybírat z deseti návrhů

Evropská centrální banka představila užší výběr návrhů nových eurových bankovek. Zadáním byla témata „Evropská kultura“ a „Řeky a ptactvo“.
24. 7. 2026

Čína přidala na sankční seznam i českou firmu Tatra Trucks

Mezi firmami, které Čína přidala na svůj exportní sankční seznam, je i česká firma Tatra Trucks vyrábějící těžké nákladní, vojenské a speciální automobily. Napsala to agentura AFP. Subjektům na seznamu Čína s okamžitou platností přestane dodávat zboží dvojího užití, tedy použitelné k civilním i vojenským účelům, uvedla agentura Reuters. Evropská komise krok Pekingu analyzuje, informovala její mluvčí Paula Pinhová.
24. 7. 2026Aktualizováno24. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.