Praha - Ekotendr je miliardovou zakázkou, o které se zatím neví, zda na ni vůbec dojde. Přesto stála státní pokladnu už přes 16 milionů korun. Ministerstvo financí platilo za přípravné studie a externí právní služby, a to i přesto, že disponuje vlastním, personálně početným právním oddělením.
Šestnáct milionů korun činí částka, za kterou se dá koupit například několik posudků a konzultačních hodin renomovaných právníků. Na výplatní pásce můžeme nalézt několik právních společností, například advokáta Jiřího Brože, společnost A. T. Kýrny nebo vlivného pražského právníka Miroslava Janstu. Ministerstvo financí si přitom platí svoje vlastní právní oddělení. Tedy přesněji řečeno odbor číslo 466.
„V právním oddělení pracuje dvanáct právníků, kteří mají na starosti asi tisícovku sporů po fondu národního majetku,“ vysvětluje situaci Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva financí. „V tomhle případě se jedná o vysoce specializovanou činnost a není výjimkou, že i v případě jiných zakázek se najímají externí právní kanceláře,“ dodává Zdeněk Zajíček, náměstek ministra financí z ODS.
Ministerstvo financí, tedy strážce a kritik veřejného utrácení, nechává vydělávat soukromníky. Kancelář Jansta, Kostka a spol. si celkem přišla na 4 miliony 618 tisíc, A. T. Kearny pak na 4 miliony 579 tisíc. Nutno podotknout, že tyto kanceláře nedostaly vydělané peníze vcelku, ale vždy jen v menších částkách.
David Ondračka, Transparency International:
„Řada těch jednotlivých zakázek je vždy těsně pod dva miliony korun, což je limit, aby ministerstvo nemuselo vypisovat soutěž.“
Jaké konkrétní služby si stát za zmíněné peníze koupil? V případě kanceláře Jansta, Kostka a spol. si zaplatil zastupování jednoho státního úřadu, tedy ministerstva financí, před druhým úřadem, tedy Úřadem na ochranu hospodářské soutěže. Faktura činila 1 milion 871 tisíc. Advokátní kancelář se k daným skutečnostem nechce vyjádřit.
Kritici Ekotendru navíc dodávají, že stát peníze za právníky v tomto případě vyhodil zcela zbytečně. Proti současnému tendru se totiž postavil jak premiér Petr Nečas, tak i nejmenší vládní strana Věci veřejné.
