Důchodový systém Česka se loni vrátil po osmi letech do plusu

Důchodový systém v Česku se loni díky vysoké zaměstnanosti a růstu výdělků dostal poprvé po osmi letech ze schodku. Na penze se vybralo o 0,9 miliardy korun víc, než se na ně vyplatilo. Penzijní soustava byla v deficitu od roku 2009. V letech 2012 a 2013 se přitom blížil padesáti miliardám. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Do penzijního systému loni na odvodech přiteklo rekordních 405,3 miliardy korun. Zároveň se na důchody vyplatilo poprvé přes 400 miliard korun, celkem 404,4 miliardy. Z toho 333,8 miliardy dostali starobní důchodci a důchodkyně. Na invalidní důchody se využilo 43,6 miliardy, na pozůstalostní pak 27 miliard.

V plusu by měla penzijní soustava skončit i letos. Přebytek má být vyšší než loni, odhaduje se, že dosáhne několika miliard. Babišova jednobarevná vláda ANO v demisi počítá s tím, že od příštího roku systém znovu sklouzne do deficitu. 

Pro příští rok ho ministerstvo práce podle podkladů pro kabinet odhadlo na 7,8 miliardy, v roce 2020 pak na 9,6 miliardy a v roce 2021 na 11,9 miliardy. Důvodem je navrhovaná důchodová novela, která má snížit zásluhovost, přidat víc lidem s malou penzí a zvednout důchod seniorům a seniorkám nad 85 let o 1000 korun měsíčně. Zvýšené výdaje tak odvody nedorovnají ani při vysoké zaměstnanosti a růstu výdělků.

  • 2008       +6,6
    2009      -30,5
    2010      -29,3
    2011      -39,5
    2012      -49,4
    2013      -49,7
    2014     -43,4
    2015     -33,5
    2016     -16,3
    2017       +0,9
  • Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení, ČTK

Ke konci minulého roku evidovala Česká správa sociálního zabezpečení v Česku 2,89 milionu důchodců. V prosinci pobíralo 2,40 milionu lidí starobní důchod, 424 tisíc invalidní důchod a 67 tisíc sólo pozůstalostní důchod. Na 612 tisíc pozůstalostních důchodů bylo vypláceno spolu s přímým důchodem (starobním nebo invalidním). Český důchod v zahraničí pobíralo 93 tisíc osob.

Ke stejnému datu činila  průměrná výše starobního důchodu 11 850 korun, z toho u mužů 13 076 korun a u žen 10 758 korun (jedná se o sólo vyplácené starobní důchody včetně předčasných a bez souběhů s pozůstalostním důchodem). V průměru nejvyšší důchody pobírali důchodci v Praze (12 646) a ve Středočeském kraji (12 004). Nejnižší, a to 11 496 korun, pak v kraji Olomouckém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 20 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 23 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
1. 1. 2026

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025
Načítání...