Praha – V situaci, kdy se Indie a Čína dostanou na hospodářskou úroveň evropských nebo amerických regionů, budou největšími ekonomickými tahouny, vyslovil v exkluzivním rozhovoru pro ČT držitel Nobelovy ceny za ekonomiku z roku 2001 a emeritní profesor Stanfordovy univerzity Michael Spence. Současný předseda nezávislé Komise pro růst a vývoj během diskuze o budoucí roli rozvíjejících se trhů z části obhajoval také vládní stimuly jako nejčastější recept na cestu z hospodářské recese.
„Během krize existovalo riziko pádu prakticky všeho od cen aktiv po investice, a to hlavně kvůli strachu a nedostatku znalostí. Jedním z nástrojů pro zbrzdění toho pádu jsou právě stimuly. Na druhou stranu, i když se zadaří a systém se stabilizuje, tak jako je tomu teď, zadlužení po delší dobu je problém,“ zamýšlel se Spence.
Často kritizovaným příkladem je však právě Čína, jejíž obří stimuly by podle mnohých mohly v budoucnosti vést k inflační explozi. Hlavním úkolem největšího asijského trhu bude podle Spenceho udržení rovnováhy mezi zahraničním vývozem a domácí poptávkou. „Je nejlepší zemí se středním příjmem. Vyspělé země takovým tempem nerostou, oni se totiž čeho držet nemají - vyvíjejí technologie a know-how, které jsou základem jejich růstu. Čína a Indie mají dohromady skoro 40 procent světové populace. A až budou mít ekonomiky, které budou podobné těm našim v Evropě a Americe, budou největšími ekonomiky světa, to se myslím dá rozhodně předpokládat,“ dodal profesor.
