Do Česka opět proudí ropa. Ropovod Družba už je v provozu

Do Česka po měsíci opět proudí ropa ropovodem Družba. Dodávky ze Slovenska byly obnoveny v pondělí ve 12:00, potvrdila mluvčí státního provozovatele ropovodů Mero Radomíra Doležalová. Zároveň bylo ve stejný čas spuštěno hlavní čerpadlo v přečerpávací stanici Klobouky u Brna, čímž byl zprovozněn ropovod Družba na českém území, uvedla. Ropa, která nyní proudí do Česka, je podle ní kvalitativně v pořádku.

Do ropovodu Družba, kterým teče ropa i do Česka, se minulý měsíc dostala surovina znečištěná organickým chloridem, jež mohla poškodit rafinerie. Země napojené na ropovod proto dovoz ruské ropy zastavily.

Do rafinerie petrochemického holdingu Unipetrol v Litvínově teče od 1. května ropa ze státních rezerv. Stát Unipetrolu poskytl dvě zápůjčky, obě v množství více než 100 tisíc tun ropy. Roční kapacita litvínovské rafinerie je téměř šest milionů tun ropy. Ze státních zásob po zmíněných dvou zápůjčkách zůstávají zhruba dvě třetiny.

Unipetrol zatím nechce náklady spojené se záležitostí blíže komentovat. „V otázce případných kompenzací existují různé varianty řešení. V tuto chvíli tyto varianty analyzujeme,“ odkázal v pondělí na svoje dřívější vyjádření mluvčí firmy Pavel Kaidl. Podle zdrojů z petrochemické branže činí celkové náklady Unipetrolu v souvislosti s kontaminovanou ruskou ropou řádově stovky milionů korun – větším nákladům zabránilo to, že díky státním rezervám nebylo třeba litvínovskou rafinerii odstavit.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor upozornil, že může dokonce nastat situace, kdy Unipetrol ropu na doplnění státních zásob pořídí za lepší cenu, než byla v době zápůjček.  Zbydou mu tak pouze náklady na zápůjčky jako takové. Náklady s první zápůjčkou ze státních rezerv na začátku května podle informací ČTK činily asi 70 milionů korun.

„Cena ropy na světovém trhu kolísá, takže nákup na vrácení rezerv do původního stavu může vyjít i levněji, to nelze ovšem dopředu předpovědět,“ vysvětlil Gavor.

Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr v pátek uvedl, že ze státních hmotných rezerv Česka, Slovenska, Polska a Maďarska byly během posledního měsíce zatím poskytnuty asi dva miliony tun ropy. „Je dohoda na poměrně precizním monitoringu ropy. V principu na denní bázi budou odebírány vzorky ropy a budou dělány rychlé analýzy,“ řekl.

„Spuštění ropovodu Družba znamená, že do centrálního úložiště v Nelahozevsi začne okamžitě proudit kvalitní ropa, která byla v systému ještě před zastavením ropovodu. Díky obnovení dodávek ropy nemusí Unipetrol vyčerpat celou druhou zápůjčku ropy z nouzových zásob a plynule přejde na zásobování ropovodem. Z té druhé zápůjčky zatím vyčerpal zhruba dvě třetiny,“ vysvětlil v pondělí Švagr.

Při měsíčním výpadku ropovodu Družba se podle něj ukázalo, jak je důležité mít v českých rezervách i ropu. „Rafinerie v Litvínově díky tomu nemusela být odstavena z provozu a dál vyráběla pohonné hmoty a další suroviny, které jsou důležité pro český průmysl,“ dodal Švagr.

Unipetrol v Česku provozuje vedle litvínovské rafinerie rafinerii v Kralupech nad Vltavou. Ruskou sirnou ropu zpracovává však pouze rafinerie v Litvínově. Roční kapacita obou českých rafinerií je dohromady zhruba devět milionů tun ropy. Kralupská rafinerie zpracovává nízkosirné ropy přepravované do Česka z italského Terstu přes Ingolstadt ropovodem IKL, který byl uveden do provozu v lednu 1996. Podle odborníků však lze tuto ropu použít v Litvínově jen velmi obtížně.

Objem ropy dodané do Česka zveřejňoval státní správce ropovodů Mero do doby, než se Unipetrol stal v roce 2015 jediným vlastníkem někdejší České rafinérské. V roce 2014 bylo do ČR dodáno 7,48 milionu tun ropy, z toho ropovodem Družba 3,85 milionu tun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 3 mminutami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
včera v 08:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.