Do Česka opět proudí ropa. Ropovod Družba už je v provozu

Do Česka po měsíci opět proudí ropa ropovodem Družba. Dodávky ze Slovenska byly obnoveny v pondělí ve 12:00, potvrdila mluvčí státního provozovatele ropovodů Mero Radomíra Doležalová. Zároveň bylo ve stejný čas spuštěno hlavní čerpadlo v přečerpávací stanici Klobouky u Brna, čímž byl zprovozněn ropovod Družba na českém území, uvedla. Ropa, která nyní proudí do Česka, je podle ní kvalitativně v pořádku.

Do ropovodu Družba, kterým teče ropa i do Česka, se minulý měsíc dostala surovina znečištěná organickým chloridem, jež mohla poškodit rafinerie. Země napojené na ropovod proto dovoz ruské ropy zastavily.

Do rafinerie petrochemického holdingu Unipetrol v Litvínově teče od 1. května ropa ze státních rezerv. Stát Unipetrolu poskytl dvě zápůjčky, obě v množství více než 100 tisíc tun ropy. Roční kapacita litvínovské rafinerie je téměř šest milionů tun ropy. Ze státních zásob po zmíněných dvou zápůjčkách zůstávají zhruba dvě třetiny.

Unipetrol zatím nechce náklady spojené se záležitostí blíže komentovat. „V otázce případných kompenzací existují různé varianty řešení. V tuto chvíli tyto varianty analyzujeme,“ odkázal v pondělí na svoje dřívější vyjádření mluvčí firmy Pavel Kaidl. Podle zdrojů z petrochemické branže činí celkové náklady Unipetrolu v souvislosti s kontaminovanou ruskou ropou řádově stovky milionů korun – větším nákladům zabránilo to, že díky státním rezervám nebylo třeba litvínovskou rafinerii odstavit.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor upozornil, že může dokonce nastat situace, kdy Unipetrol ropu na doplnění státních zásob pořídí za lepší cenu, než byla v době zápůjček.  Zbydou mu tak pouze náklady na zápůjčky jako takové. Náklady s první zápůjčkou ze státních rezerv na začátku května podle informací ČTK činily asi 70 milionů korun.

„Cena ropy na světovém trhu kolísá, takže nákup na vrácení rezerv do původního stavu může vyjít i levněji, to nelze ovšem dopředu předpovědět,“ vysvětlil Gavor.

Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr v pátek uvedl, že ze státních hmotných rezerv Česka, Slovenska, Polska a Maďarska byly během posledního měsíce zatím poskytnuty asi dva miliony tun ropy. „Je dohoda na poměrně precizním monitoringu ropy. V principu na denní bázi budou odebírány vzorky ropy a budou dělány rychlé analýzy,“ řekl.

„Spuštění ropovodu Družba znamená, že do centrálního úložiště v Nelahozevsi začne okamžitě proudit kvalitní ropa, která byla v systému ještě před zastavením ropovodu. Díky obnovení dodávek ropy nemusí Unipetrol vyčerpat celou druhou zápůjčku ropy z nouzových zásob a plynule přejde na zásobování ropovodem. Z té druhé zápůjčky zatím vyčerpal zhruba dvě třetiny,“ vysvětlil v pondělí Švagr.

Při měsíčním výpadku ropovodu Družba se podle něj ukázalo, jak je důležité mít v českých rezervách i ropu. „Rafinerie v Litvínově díky tomu nemusela být odstavena z provozu a dál vyráběla pohonné hmoty a další suroviny, které jsou důležité pro český průmysl,“ dodal Švagr.

Unipetrol v Česku provozuje vedle litvínovské rafinerie rafinerii v Kralupech nad Vltavou. Ruskou sirnou ropu zpracovává však pouze rafinerie v Litvínově. Roční kapacita obou českých rafinerií je dohromady zhruba devět milionů tun ropy. Kralupská rafinerie zpracovává nízkosirné ropy přepravované do Česka z italského Terstu přes Ingolstadt ropovodem IKL, který byl uveden do provozu v lednu 1996. Podle odborníků však lze tuto ropu použít v Litvínově jen velmi obtížně.

Objem ropy dodané do Česka zveřejňoval státní správce ropovodů Mero do doby, než se Unipetrol stal v roce 2015 jediným vlastníkem někdejší České rafinérské. V roce 2014 bylo do ČR dodáno 7,48 milionu tun ropy, z toho ropovodem Družba 3,85 milionu tun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
před 21 hhodinami

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
15. 5. 2026

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026
Načítání...