Nikósie - Další peníze možná potečou Kypru. Země prý brzo představí svoji žádost o zahraniční finanční pomoc. Dle listu The Wall Street Journal (WSJ) nelze vyloučit, že pomoc nebude určena jen bankám, ale celé kyperské ekonomice. Pokud by k tomu došlo, stal by se Kypr pátou zemí eurozóny, která si neporadila s vlastními financemi a byla nucena požádat o pomoc v zahraničí.
Akce nabírá obrátek, řešení je naléhavé
Kyperský ministr financí Vasos Siarlis v pondělí před novináři naznačil, že jeho země možná nebude mít jinou možnost než požádat o pomoc. „Je to naléhavé. My jsme si vědomi, že rekapitalizace bank musí být dokončena do 30. června. Zbývá tedy už jen pár dní,“ řekl ministr.
Pomoc se může týkat celé ekonomiky
O připravované pomoci pro Kypr se spekulovalo už minulý týden, tehdy se ale spekulace točily jen kolem pomoci pro banky. Ty jsou napojeny na bankovní sektor v Řecku, který se potýká s vážnými problémy. Je možné, že pomoc nemusí být jen pro banky, nýbrž pro celou kyperskou ekonomiku.
„Když se žádá o podpůrný mechanismus, berou se v úvahu všechny faktory. Včetně potřeb, které se mohou naskytnout v budoucnu. (…) Byla by to tedy ucelená žádost, která by pokryla nejen současné problémy a rekapitalizaci bank, ale rovněž budoucí potřeby,“ potvrdil Siarlis.
Prvně rekapitalizace, pak hned předsednictví
Kypr musí do konce června zajistit rekapitalizaci druhé největší banky Cyprus Popular Bank. Na konci pololetí je totiž poslední termín, do něhož je nutné banku rekapitalizovat. Hned další den, tedy 1. července, se Kypr ujímá předsednictví v EU.
Velikost kyperské ekonomiky se pohybuje kolem 17,5 miliardy eur (asi 444,5 miliardy korun). To je zlomek hrubého domácího produktu celé eurozóny, takže případná pomoc Kypru by neměla pro záchranné fondy eurozóny znamenat velkou zátěž. Například španělská ekonomika je šedesátkrát větší. Mnohem významnější jsou ale psychologické dopady.
O zahraniční finanční pomoc zatím z celkových 17 zemí eurozóny požádaly tři, a to Řecko, Irsko a Portugalsko. Španělsko má slíbeno, že může čerpat až 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun). Peníze ale mají směřovat jen do bankovního sektoru. Část analytiků se však domnívá, že slíbená částka stačit nebude.
