Dálniční známka na příští rok bude stát 1200 korun

Praha - Jízda po dálnicích vyjde řidiče příští rok dráž. Vláda dnes schválila návrh ministra dopravy Gustáva Slamečky na zdražení dálničních známek. Roční dálniční kupony na příští rok budou stát 1200 korun, což je o 200 korun více než letos. Dražší budou také měsíční známky, platnost sedmidenních kuponů se prodlouží na deset dní. Hlavním argumentem ministerstva je vyšší množství dálnic, což si úměrně žádá vyšší poplatky. Řidiči oponují stížnostmi na špatný stav hlavních dopravních tahů.

Za měsíční známku budou motoristé od ledna platit 350 korun, tedy o dvacet korun víc než dosud. Cena desetidenního kuponu bude 250 korun. Ministerstvo financí zdůvodňuje zdražování známek rozšiřováním dálniční sítě. Podle něho po uplynutí 2 let a dostavby stovky nových dálnic již bylo potřeba ceny zvednout. „Dálnic teď bude celých 700 km, to je o sto kilometrů víc než před předchozím zdražováním v roce 2008,“ komentoval situaci mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Zdražování se motoristům nelíbí. „Například Belgie, která je srovnatelná s ČR, má zhruba jednou tak delší dálniční síť, má výrazně kvalitnější dálnice a zpoplatněná není vůbec,“ popsal situaci mluvčí ÚAMK Pavel Kuchálik. Dálnice jsou v Česku zpoplatněné od roku 1995 a tehdy stála roční známka pro osobní auta 400 korun. Naposledy se poplatek pro využívání dálnic měnil v lednu 2008, kdy se zdražil o 100 korun ze stávajících 900 na 1000 korun.

Jiří Svoboda, motoristický novinář:

„Je pravda, že se u nás v poslední době rozšiřují dálnice dynamicky, podle mého soudu se nerozšiřují ještě dostatečně. Avizované zdražení však podle mě asi není zcela adekvátní. Myslím si, že je neúměrné vzhledem k tomu, co v současnosti nabízí dálniční síť. Navíc v některých místech republiky je tato síť naprosto nedostatečně rozvinutá. Je zde ještě jedna věc, o které se nehovoří. Z velké části se u nás dálnice nyní staví z peněz Evropské unie, na to se trochu zapomíná.“

Podle Ústředního automotoklubu je ale 20procentní zdražení známky příliš vysoké a ministerstvo tím riskuje, že budou zahlceny silnice kolem dálnic -může totiž výrazně stoupnout počet řidičů, kteří je budou objíždět. „Pro část řidičů bude už toto zvýšení ceny poměrně vysoké a budou hledat jiné řešení, to znaméná méně používat dálnici,“ komentoval mluvčí.

Autoklub vnímá zvyšování poplatků za použití dálnic jako diskutabilní také s ohledem na negativní dopad krize na většinu motoristů. „Tento krok nás příliš netěší. I když chápeme, že ministerstvo nutně potřebuje peníze, tak ÚAMK je přesvědčeno, že by se našly i jiné zdroje než peněženky řidičů,“ dodal Kuchálik. Ročně se na dálničních známkách vyberou necelé tři miliardy. To se ale změní, protože od příštího roku malé nákladní vozy přejdou z dálničních kuponů na mýtné.

Zdražovat se bude také u jižního souseda

Zdražování dálničních známek čeká od nového roku také řidiče jiných evropských zemí. V sousedním Rakousku dojde k navýšení ceny o zhruba 3 eura na 76,20 eur za rok (cca 2000 korun). Nachází se zde však 1700 kilometrů dálnic a 400 kilometrů rychlostních silnic, které jsou zpoplatněny. Obdobnou dálničních síť má také Švýcarsko, kde však za roční dálniční známku (jiná se tam neprodává) řidič zaplatí v přepočtu pouze 780 korun. Nejdražší známku v poměru k dálniční síti pořídíte v Maďarsku a na Slovensku.

Zdražení známek by mělo do státního rozpočtu přinést zhruba 400 milionů korun. Ministerstvo může bez schválení vlády zvýšit cenu známky až na 1500 korun. Zatím ale nepočítá, že by příští rok opět zdražovalo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
před 6 hhodinami

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, prohlásil Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl, prohlásil dle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí dle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje, že oprava je časově náročná.
před 12 hhodinami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 18 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
4. 3. 2026

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026
Načítání...