Praha – Příčiny současné ekonomické, finanční, ale i dluhové krize jsou různé. Každá skupina předních světových ekonomů, bankéřů nebo politických elit vidí příčiny krize v něčem jiném. Na jednom se ale shodnou, a to, že tato krize díky globalizující se světové ekonomice zasáhla většinu států mezinárodního společenství. Pohledů na závažnost krize, kvůli které padla například americká banka Lehman Brother´s nebo kvůli níž se teď eurozona nachází v dluhové pasti, je několik. Jeden takový pohled má i ekonom Tomáš Cvrček, který je toho názoru, že oproti minulosti je současná krize pouhým čajíčkem. Jeho analýzu současného stavu světové ekonomiky a diskusi s dalšími předními intelektuálními elitami přináší dnes od 20:00 na ČT24 interaktivní pořad Planeta Země 2011. Diváci budou moci reagovat i prostřednictvím chatu na stránkách www.ct24.cz.
Bez nahlédnutí do historie lze jen těžko hodnotit závažnost současného stavu světové ekonomiky. V minulosti ekonomiky jednotlivých států prodělaly mnoho krizí. Tou, o které se v minulém století mluvilo nejvíce, je jednoznačně velká hospodářská krize ve třicátých letech. Jejím symbolem byl krach na newyorské burze a zhroucení amerického bankovního sektoru. To, co následovalo, nemělo v dějinách lidstva obdoby. „Dnešní krize trvá krátce a je to poměrně čajíček v porovnání s tím, co jsme zažili,“ konstatuje Cvrček.
Tomáš Cvrček, ekonomický historik
Tomáš Cvrček je rodák z Turnova, vyrostl v Liberci a vyznáním je protestant. Na stipendium poprvé vyjel už jako středoškolák, když se dostal na Chigwell School v Británii. Z pražské fakulty sociálních věd zamířil na Yale, odkud si přivezl titul Master of Arts. Následoval doktorát na Vanderbilt University v Nashvillu, teď učí ekonomické dějiny na americké universitě v Clemsonu.
Paralelu je možné vidět v prasknutí hypotéční bubliny, která tyto krize spustila. Mnohem závažnější je ale podle Cvrčka dlouhodobé zadlužování států. To je podle tohoto mladého ekonoma, který vyučuje ekonomické dějiny na americké univerzitě v Clemsonu, jedinečným jevem této krize v porovnání s historií. Poprvé v historii je zde totiž tolik bohatých států, které mají deficitní rozpočty, a to v době míru. Dříve totiž zadlužování souviselo především s válečným financováním a dluhy byly následně spláceny.
Dluhy v eurozoně jsou také částečným důsledkem krize. Ale i zde hrají své role deficitní rozpočty, které trvají až na některé výjimky několik dekád. To měla vyřešit Maastrichtská kritéria. Podle Cvrčka to jasně signalizovalo, že něco je špatně. Nicméně část krize je ale spojena i s výkyvy hospodářského cyklu, a to jak v české, tak i světové ekonomice.
