ČSSD a odbory kritizují vládu za to, že nezvýšila minimální mzdu

Praha – Zástupci ČSSD kritizovali včerejší rozhodnutí vlády nezvyšovat minimální mzdu. V současnosti se drží na částce osm tisíc korun a její výše se za posledních pět let nezměnila. Sociální demokraté vidí problém hlavně v růstu sociálních nerovností ve společnosti a tvrdí, že optimálně by se měl minimální plat pohybovat kolem 40 procent průměrné mzdy, tedy 9 600 korun. Rozhodnutí vlády pobouřilo také odbory, naopak zaměstnavatelé tento krok vítají.

Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD

„Rozhodnutí vlády jasně ukazuje, že vláda nechce kompenzovat dopady reforem nízkopříjmovým zaměstnancům.“

Kabinet Petra Nečase (ODS) se podle lídra sociálních demokratů Bohuslava Sobotky „vysmál všem lidem, kteří dávají přednost hůře placené práci před pobíráním sociálních dávek“. Zvyšování minimální mzdy také podle předsedy ČSSD omezuje prostor pro šedou ekonomiku a daňové úniky, které vznikají vyplácením peněz „na ruku“. V případě, že se k moci dostane ČSSD, bude podle Sobotky minimální mzdu postupně zvyšovat. Měla by dosáhnout zhruba 40 procent průměrného platu.

Bohuslav Sobotka
Zdroj: ČT24/Facebook ČSSD

Proti rozhodnutí vlády se postavily i odbory. Chtějí o tom s vládou jednat na schůzi tripartity, která se bude konat příští týden. „Jsme nemile překvapeni,“ řekl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Václav Pícl. Příští rok podle něj vzrostou životní náklady, což by zvýšení minimální mzdy a souvisejících platů aspoň částečně kompenzovalo. „Ti lidé budou v ještě horší situaci, než byli doposud,“ doplnil.

Petr Nečas, předseda ODS a premiér

„Vzrůst minimální mzdy by pouze vedl k vzrůstu počtu nezaměstnaných, především těch, kteří mají nízkou kvalifikaci nebo jsou zdravotně postižení.“

Ke kritice vlády se připojily i odbory

Vládní rozhodnutí kritizuje i předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek: „Je to skandální, protože minimální mzda se nezvedala už pět let.“ Vláda podle něj v této situaci vyhověla tlaku zaměstnavatelů.

Naopak souhlas s krokem vlády vyjádřili zástupci zaměstnavatelů. „Českou ekonomiku a české firmy čeká velmi pravděpodobně obtížné období, a proto by za této situace zvýšení minimální mzdy nebylo prozíravé,“ uvedl mluvčí Hospodářské komory Petr Kopáček. Zvýšení by podle něj ohrozilo konkurenceschopnost českých podniků a nebylo dobrým signálem do budoucna. „I když totiž samotnou minimální mzdu pobírá malé procento zaměstnanců, na minimální mzdu jsou například vázány tarify v mnoha profesích, úrovně zaručené mzdy a také sociální dávky,“ dodal. Podobný názor vyjádřil i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček: „Ve vazbě na to, co nás zřejmě čeká v příštím roce, je to rozumné.“

Také vláda odůvodnila své rozhodnutí ekonomickou situací. V okamžiku, kdy neví, jak se bude vyvíjet, si prý nemůže dovolit rozhodnout o zvýšení minimální mzdy. To se ovšem nezdá některým ekonomům. „Důsledky (zvýšení) pro ekonomiku jsou nakonec spíš neutrální,“ uvedla Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance. Pokud podle ní zaměstnavatel skutečně má zásadní problémy zaplatit zaměstnanci částku do 10 000 korun, pak to obyčejně řeší třeba přes částečný pracovní úvazek, jednorázovou dohodu o provedení práce a další typy smluv.

Úřednice
Zdroj: ČT24

„Předpokládám, že se vláda k tématu vrátí na jaře, až pomine největší obava z hlubokého ekonomického propadu,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zvýšení minimální mzdy pak podle něj bude hladce schváleno, a to bez negativního dopadu do ekonomiky.

Původně ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) navrhoval zvýšení minimální mzdy na 8 400 nebo 8 500 korun. Někteří ministři se ale domnívali, že by to mohlo zvýšit nezaměstnanost, prohlásil dnes premiér Nečas. Ministr Drábek se ale nevzdává. Bez ohledu na to, jestli přijdou lepší, nebo horší časy, hodlá návrh na zvýšení minimální mzdy předložit během příštího roku znovu.

Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí se odměňování minimální mzdou týká zhruba dvou až tří procent – tedy 80 až 120 tisíc – všech zaměstnanců v Česku. Podle informací ČT pobírá minimální mzdu jedno procento zaměstnanců, tedy asi 40 tisíc lidí. Naposledy vláda zvyšovala minimální mzdu v roce 2007.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
před 9 hhodinami

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
před 10 hhodinami

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zpomalte vývoj AI, volají zaměstnanci předních technologických firem

Více než 1100 zaměstnanců předních technologických firem vyzvalo americkou vládu, aby podpořila mezinárodní spolupráci na vytvoření nástrojů, které by umožnily řídit tempo vývoje nejpokročilejší umělé inteligence (AI). Podle nich se vývoj zrychluje natolik, že současné bezpečnostní a regulační mechanismy nemusejí udržet krok, uvedla agentura Reuters.
před 19 hhodinami

VideoVláda nepředstavila úspory, kritizuje Munzar. Nebudeme kouzlit, namítá Murová

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) jednali o rozpočtu na příští rok. Podle premiéra bude schodek výrazně nižší než čtyři sta miliard korun. Letos kabinet přitom počítá s 310 miliardami. Příjmovou stranu chce posílit třeba skrze EET. Priority na té výdajové vidí mimo jiné v oblasti zdravotnictví nebo dopravních staveb. Prohlášení o vysokém deficitu kritizuje opozice. „Předešlá vláda se snažila snižovat tempo zadlužování. Babišova vláda dělá opak. Navíc nepředstavila žádné úspory,“ varoval v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). „Magie nad rozpočty minulých let byla neskutečná. My nebudeme kouzlit s čísly a maskovat výdaje. Snižování deficitu má zajistit například EET nebo snižování inflace,“ oponovala členka rozpočtového výboru Jana Murová (ANO). K rozpočtu se vyjádřil také ekonom Aleš Bělohradský. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Havlíček: Na snižování schodku nemáme příjmy, musíme nejdřív nastartovat ekonomiku

Rozpočet na rok 2027 bude jednoznačně proinvestiční, přičemž prioritami budou doprava, energetika, bezpečnost a výdaje do zdravotnictví, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Osobně si pak myslí, že státní rozpočet na konci volebního období současné vlády v roce 2029 vyrovnaný nebude. K osudu Letiště Praha moderátorovi pořadu Danielu Takáčovi řekl, že vstup na burzu je jedna z možných variant, které se nyní zvažují.
včera v 06:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.