ČSSD a odbory kritizují vládu za to, že nezvýšila minimální mzdu

Praha – Zástupci ČSSD kritizovali včerejší rozhodnutí vlády nezvyšovat minimální mzdu. V současnosti se drží na částce osm tisíc korun a její výše se za posledních pět let nezměnila. Sociální demokraté vidí problém hlavně v růstu sociálních nerovností ve společnosti a tvrdí, že optimálně by se měl minimální plat pohybovat kolem 40 procent průměrné mzdy, tedy 9 600 korun. Rozhodnutí vlády pobouřilo také odbory, naopak zaměstnavatelé tento krok vítají.

Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD

„Rozhodnutí vlády jasně ukazuje, že vláda nechce kompenzovat dopady reforem nízkopříjmovým zaměstnancům.“

Kabinet Petra Nečase (ODS) se podle lídra sociálních demokratů Bohuslava Sobotky „vysmál všem lidem, kteří dávají přednost hůře placené práci před pobíráním sociálních dávek“. Zvyšování minimální mzdy také podle předsedy ČSSD omezuje prostor pro šedou ekonomiku a daňové úniky, které vznikají vyplácením peněz „na ruku“. V případě, že se k moci dostane ČSSD, bude podle Sobotky minimální mzdu postupně zvyšovat. Měla by dosáhnout zhruba 40 procent průměrného platu.

Bohuslav Sobotka
Zdroj: ČT24/Facebook ČSSD

Proti rozhodnutí vlády se postavily i odbory. Chtějí o tom s vládou jednat na schůzi tripartity, která se bude konat příští týden. „Jsme nemile překvapeni,“ řekl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Václav Pícl. Příští rok podle něj vzrostou životní náklady, což by zvýšení minimální mzdy a souvisejících platů aspoň částečně kompenzovalo. „Ti lidé budou v ještě horší situaci, než byli doposud,“ doplnil.

Petr Nečas, předseda ODS a premiér

„Vzrůst minimální mzdy by pouze vedl k vzrůstu počtu nezaměstnaných, především těch, kteří mají nízkou kvalifikaci nebo jsou zdravotně postižení.“

Ke kritice vlády se připojily i odbory

Vládní rozhodnutí kritizuje i předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek: „Je to skandální, protože minimální mzda se nezvedala už pět let.“ Vláda podle něj v této situaci vyhověla tlaku zaměstnavatelů.

Naopak souhlas s krokem vlády vyjádřili zástupci zaměstnavatelů. „Českou ekonomiku a české firmy čeká velmi pravděpodobně obtížné období, a proto by za této situace zvýšení minimální mzdy nebylo prozíravé,“ uvedl mluvčí Hospodářské komory Petr Kopáček. Zvýšení by podle něj ohrozilo konkurenceschopnost českých podniků a nebylo dobrým signálem do budoucna. „I když totiž samotnou minimální mzdu pobírá malé procento zaměstnanců, na minimální mzdu jsou například vázány tarify v mnoha profesích, úrovně zaručené mzdy a také sociální dávky,“ dodal. Podobný názor vyjádřil i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček: „Ve vazbě na to, co nás zřejmě čeká v příštím roce, je to rozumné.“

Také vláda odůvodnila své rozhodnutí ekonomickou situací. V okamžiku, kdy neví, jak se bude vyvíjet, si prý nemůže dovolit rozhodnout o zvýšení minimální mzdy. To se ovšem nezdá některým ekonomům. „Důsledky (zvýšení) pro ekonomiku jsou nakonec spíš neutrální,“ uvedla Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance. Pokud podle ní zaměstnavatel skutečně má zásadní problémy zaplatit zaměstnanci částku do 10 000 korun, pak to obyčejně řeší třeba přes částečný pracovní úvazek, jednorázovou dohodu o provedení práce a další typy smluv.

Úřednice
Zdroj: ČT24

„Předpokládám, že se vláda k tématu vrátí na jaře, až pomine největší obava z hlubokého ekonomického propadu,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zvýšení minimální mzdy pak podle něj bude hladce schváleno, a to bez negativního dopadu do ekonomiky.

Původně ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) navrhoval zvýšení minimální mzdy na 8 400 nebo 8 500 korun. Někteří ministři se ale domnívali, že by to mohlo zvýšit nezaměstnanost, prohlásil dnes premiér Nečas. Ministr Drábek se ale nevzdává. Bez ohledu na to, jestli přijdou lepší, nebo horší časy, hodlá návrh na zvýšení minimální mzdy předložit během příštího roku znovu.

Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí se odměňování minimální mzdou týká zhruba dvou až tří procent – tedy 80 až 120 tisíc – všech zaměstnanců v Česku. Podle informací ČT pobírá minimální mzdu jedno procento zaměstnanců, tedy asi 40 tisíc lidí. Naposledy vláda zvyšovala minimální mzdu v roce 2007.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
12:33Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
před 13 hhodinami

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
včera v 16:01

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
včeraAktualizovánovčera v 13:49

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
včera v 12:42

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
včeraAktualizovánovčera v 11:34

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
12. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.