Praha - Česká národní banka zvažuje, že kvůli silné koruně zmrazí veškeré privatizační příjmy vlády, aby omezila příliv peněz do ekonomiky. V praxi by to vypadalo znamenalo, že by příjmy, které stát utrží z prodeje svých majetkových podílů například v Českých aeroliniích, České pošty či Budvaru, budou uloženy na speciální účet ČNB nebo ministerstva financí. Nebyly by tak převedeny na koruny a čekaly by na vstup země do eurozóny. Tím by se dále nezvyšovala poptávka po české měně, která vede k jejímu posilování.
Informaci o chystaném postupu ČNB potvrdil viceguvernér banky Mojmír Hampl. „Naším zájmem je dohodnout se s ministerstvem, a ještě lépe s vládou,“ dodal.
Návrh by zřejmě přivítal ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Ten totiž již dříve navrhoval vytvoření podobných účtů, které by sloužily jako polštář pro budoucí penzijní reformu.
Ministerstvo financí dosud zvažovalo emise dluhopisů ve společné evropské měně, ovšem po případné dohodě s centrální bankou by zřejmě od tohoto záměru ustoupilo. Dluhopisy na krytí dluhu vydává stát zatím především v korunách, ale poptávka je nízká a výnos z jejich aukcí není nijak atraktivní. Investoři za cenné papíry nabízejí málo, a tak je ministerstvo vykupuje zpět.
Koruna je v současné době vůči euru zhruba o 12 procent silnější než v březnu loňského roku. Další posilování lze očekávat i do budoucna. Analytik ČSOB Petr Dufek míní, že v dlouhodobém horizontu by koruna mohla dosáhnout i hranice 20 korun za euro. To neradi slyší zejména exportéři, jejichž zboží se na zahraničích trzích stává dražší, a tudíž méně konkurenceschopné. Stěžovat si začínají už i politici. Dotace z evropských fondů, které Česko dostává v eurech, totiž silná koruna znehodnocuje.
Sílící kurz domácí měny na druhou stranu zlevňuje importy zboží do země. Částečně kompenzuje například rekordní ceny ropy, která je na světových trzích obchodována v amerických dolarech.
