Chcete menší poplatky za platbu kartou? Zaplatíte jinde

Praha - V Česku jsou teď zhruba pětkrát větší poplatky za platby kartou, než zní poslední návrh Evropské unie. A zatímco obchodníci její plány podporují, bankéři v Česku tvrdí, že levnější poplatky se mohou otočit proti koncovým zákazníkům. Třeba tím, že banky omezí investice do rozvoje sítě - například do bankomatů, nebo se zvýší roční poplatky za kartu.

Platebními terminály v Česku projede každou minutu skoro 1 400 karet. Jenže svět čteček a čipů není zadarmo - za každý takový nákup totiž obchodník bance platí. Někteří to zahrnou do svých nákladů, jiní to nepřímo naúčtují zákazníkům. Například zájezd do Dominikánské republiky pro dva stojí na týden 66 tisíc korun. S poplatky za platbu kartou je to o 990 korun víc. 

„Způsob placení kartou je pro nás spojen s určitými náklady, které musíme platit třetím stranám, takže bohužel vzhledem k našim nízkým maržím tyto náklady přenášíme na klienta,“ argumentuje Michal Tůma z cestovní agentury invia.cz. 

Až pětinásobně nižší poplatky za platbu?

V současnosti se poplatky za platby kartou v tuzemsku pohybují kolem jednoho procenta. Brusel přitom navrhuje, aby se snížily až pětinásobně - na 0,2 procenta u debetních karet a 0,3 procenta u karet kreditních. 

V Česku teď přijímá karty přes 80 tisíc obchodníků, je ale i řada těch, kteří kvůli vysokým bankovním poplatkům karty vůbec neberou. Kdyby se ale poplatky snížily, řada prodejen by o zavedení plateb kartou uvažovala. 

2 minuty
Události: Poplatky za platbu kartou se můžou prodražit
Zdroj: ČT24

Ovšem bankéři tvrdí, že na levnější transakce může zákazník paradoxně doplatit. „Cenová regulace nemá žádné rozumné opodstatnění a může ve svém konečném důsledku právě naopak působit proti zájmu klientů,“ vysvětluje mluvčí České bankovní asociace Jan Matoušek. Český zákazník by tak mohl za karty ale i jiné bankovní produkty zaplatit více, podle generálního ředitele MasterCard ČR Miroslava Lukeše 100 až 200 korun ročně navíc na jednu kartu. 

„Problém, který v tom vidím já, spočívá v tom, že pokud si vyberete jeden poplatek, který se nějakým způsobem zastropuje, tak si myslím, že se to dříve či později promítne v něčem jiném,“ upozorňuje děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE Petr Dvořák.

Třeba zmiňovaný zájezd do Karibiku by ale byl v případě platby kartou levnější. Návrh s poplatky kolem platebních karet má nyní na stole Evropský parlament. Schválit by jej mohl na začátku roku 2015.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 8 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...