Praha - Letos poprvé se provozní zisk ze zahraničních investic (EBITDA) energetické společnosti ČEZ přehoupne přes deset miliard korun. Energetický gigant investoval k dnešku v zahraničí celkem 71,9 miliardy korun, průměrná roční návratnost měřená provozním ziskem je přitom 17,6 procenta. ČEZ navíc očekává, že kumulovaný provozní zisk ze zahraničních akvizic již na konci letoška pokryje 70 procent hodnoty tam vynaložených investic, jak dnes uvedl generální ředitel firmy Daniel Beneš.
Všechny zahraniční akvizice dosahují plánovanou návratnost, jak zdůraznil ředitel divize International Tomáš Pleskač. Mimo jiné se společnosti daří srážet ztráty v sítích. „Například v Bulharsku jsme ztráty snížili o více než 20 procent, za jediný rok v Albánii taktéž o 20 procent, ale reálně spíše o 30 procent, protože výkazy před naším vstupem nebyly příliš korektní,“ vysvětlil Pleskač.
Podle ČEZu dosahuje u zahraničních investic průměrný roční výnos zahraničních investic měřených hrubým ziskem (EBIT) devíti procent. „Považuji to za dobrý výsledek,“ míní Beneš. Firma by za loňský rok měla dostat ze zahraničních investic dividendu ve výši zhruba tři miliardy korun, z toho největší část bude z Bulharska. Až doposud přitom obdržel ČEZ na dividendách ze zahraničních investic zhruba devět miliard korun.
Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ
„Já ta léta (ČEZ v zahraničí) hodnotím velmi pozitivně. Ve všech zahraničních akvizicích jsme pořídili dobře a velmi dobře jsme je spravovali, jak ukazují čísla. Jsme na plánovaných číslech a jsme na to období velice hrdi, nicméně skončilo.“
ČEZ se více zaměří na tuzemský trh
V budoucnu jsou ale pro ČEZ stěžejní investice v České republice. V zahraničí se chce více orientovat na regulovaný segment trhu, tedy na distribuci nebo obnovitelné zdroje. Distribuce ale na trhu ke koupi není. „Z toho vyplývá, že se musíme soustředit na projekty v obnovitelných zdrojích,“ řekl Pleskač. Vzhledem k tomu, že je prioritou energetické společnosti dostavba Temelína, půjdou do nich zbylé prostředky.
„V roce 2016 chceme mít 3000 instalovaných MW v obnovitelných zdrojích,“ přiblížil Pleskač s tím, že ČEZ je chce mít především v zahraničí. Firma se k tomu chce dostat například dostavbou elektrárny Fantanele v Rumunsku. Preferovanými trhy budou Polsko a právě Rumunsko, kde se firma opět zaměří například na větrné projekty. „Nepředpokládám, že bychom se angažovali do výstavby nových parků v Německu,“ prohlásil Pleskač. ČEZ nechce při svém rozvoji kupovat jednotlivé projekty, ale koupit přímo developerské firmy, které mají v přípravě několik desítek projektů.
Nejasný je také osud akvizice v Turecku, kde nyní ČEZ prodává svůj víc než třetinový podíl v elektrárenské firmě Akenerji. Podle Pleskače ČEZ prý nikdy explicitně neřekl, že tam chce prodávat, chce pouze otestovat, jak by se trh na prodej díval. Nicméně v současné době vyhodnocuje nabídky, které dostal od několika zájemců. „Uvidíme, co nám z té analýzy vyjde,“ dodal Pleskač. Při rozhodování o případném prodeji však zřejmě bude velkou roli hrát skutečnost, zda se zlepšily výsledky Akenerji.
V současnosti ČEZ vlastní v osmi zemích střední a jihovýchodní Evropy a Turecku 67 zahraničních společností s více než 14 tisíci zaměstnanci. Do tržeb skupiny ČEZ přispívají 62 miliardami korun a na stálých aktivech se podílí čtvrtinou.
