Česko pomalu snižuje svůj zahraniční dluh, nyní na 1,55 bilionu

Praha - Za první čtvrtletí letošního roku se snížil zahraniční dluh České republiky o 36,8 miliardy korun na 1,55 bilionu korun, a představoval tak 42,9 procenta hrubého domácího produktu. Podle České národní banky klesl dluh meziročně o 2,2 miliardy korun. Zahraniční dluh činil na konci minulého roku 1,59 bilionu korun a měl 43,8procentní podíl na HDP.

Za poklesem zahraničního zadlužení stálo především splácení krátkodobých závazků bankovním sektorem. Snížily se objemy vkladů od zahraničních bank a nebankovních subjektů u českých obchodních bank. Navíc podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti poklesl na 23,5 procenta, naproti tomu podíl podnikového sektoru na zahraničním dluhu se zvýšil na 52,5 procenta. Závazky vládního sektoru se na tomto dluhu podílejí 24 procenty.

Analytik: Dluh ČR je na bezpečné úrovni

„Dluh ČR, tedy vlády, firem a finančního sektoru, je na bezpečné úrovni a nedá se předpokládat, že by se nějak výrazněji dále zvyšoval,“ vysvětlil analytik ČSOB Petr Dufek. Nízké úrokové sazby v ČR podle něj nenutí podniky ani domácnosti hledat na zahraničních trzích zdroje financování.

Podle Dufka bude v zadlužování naopak pokračovat vládní sektor, který už dříve avizoval zájem vydat novou emisi eurobondů ještě v letošním roce, a získat tak nové peníze na financování deficitů státního rozpočtu.

Zahraniční zadlužení vládního sektoru rostlo zejména kvůli nákupům vládních dluhopisů zahraničními investory. Vláda a regiony navíc v nižším rozsahu čerpaly úvěry na rozvoj infrastruktury od Evropské investiční banky.

Ke konci prvního čtvrtletí přitom činil schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí 1,617 bilionu korun, tedy 44,7 procenta HDP. Schodek vzrostl od konce loňského roku o 8,8 miliardy korun.

Za růstem schodku byly podle ČNB kurzové a cenové vlivy, které se výrazněji projevily ve snížení aktiv než pasiv investiční pozice. V poklesu aktiv se promítl zejména pokles stavu zahraničních cenných papírů v rukou tuzemských investorů o 30 miliard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA hrozí Německu a Francii, ať uvolní naftu z nouzových rezerv, píše Reuters

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny pohonných hmot uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty ze Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na zdroje blízké rozhovorům. Washington podle jednoho ze zdrojů žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty.
před 3 mminutami

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 12 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 18 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.