Česko nechce financovat společnou zemědělskou politiku EU

Praha - Česká republika bude prosazovat v unijním rozpočtu pro roky 2014 až 2020 snížení výdajů na společnou zemědělskou politiku EU. Peníze by měly směřovat na posílení konkurenceschopnosti EU, a ne na zakonzervování současného stavu, řekl na dnešní konferenci k unijnímu rozpočtu premiér Petr Nečas.

„Evropa postupně zaostává za dalšími globálními ekonomickými hráči a pokud nenasměrujeme rozpočet tímto směrem, tak se ztráta bude prohlubovat. Zhlediska dlouhodobého rozvoje se tak musíme zaměřit hlavně na konkurenceschopnost,“ uvedl premiér. Prostředky vynaložené na společnou zemědělskou politiku jdou pouze na zachování statu quo, dodal. Země, které dnes nejvíce čelí krizi v EU, jsou zároveň největšími příjemci zemědělských dotací, upozornil premiér.

Smysl mají pouze výdaje, které podpoří naši konkurenceschopnsost

Celkově podle Nečase není potřeba rozpočet redukovat ani navyšovat. „Podpora konkurenceschopnosti by se měla stát perspektivou, ze které bychom se měli dívat na rozpočet. Smysl mají jen takové výdaje, které ji podpoří,“ dodal. Podle ministra financí Miroslava Kalouska se vláda nedomnívá, že by měl být rozpočet EU vyšší než jedno procento hrubého domácího produktu EU. „Není ale překvapením, že pro nás je zásadní politika soudržnosti. Proto vnímáme negativně, že návrh Evropské komise na politiku soudržnosti prostředky snižuje,“ uvedl. Podle něj by to bylo primárně na úkor méně vyspělých členských států.

Česko podle Kalouska nesouhlasí s návrhem vyčlenit v rámci politiky soudržnosti peníze na předem definované priority nebo zavedení tzv. přechodných regionů. Naopak podporu vlády má návrh ponechat současnou míru spolufinancování na 85 procentech, ale s tím, aby byl zachován dosavadní systém uznatelnosti daně z přidané hodnoty. Ten chce Evropská komise zrušit. „Pro mnoho subjektů by to znamenalo, že nedosáhnout na peníze z fondů EU,“ uvedl ministr. I podle Kalouska by se v rozpočtu EU měly výdaje na společnou zemědělskou politiku snížit. 

Česko má na zemědělství dostat méně peněz

Ministři zemědělství členských zemí unie se dnes budou v Bruselu zabývat návrhem reformy společné zemědělské politiky na období po roce 2013. Tyto plány přitom v mnoha státech unie včetně Česka vyvolaly kritické hlasy od politiků, zemědělců i ekologů. ČR by měla podle návrhu reformy mezi roky 2014 až 2019 získat v přímých platbách pro české zemědělce maximálně zhruba 890 až 893 milionů eur za rok.

Výše dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na roky 2014 až 2020, jak ji před časem navrhla Evropská komise, je podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga rozumná a Česká republika ji podporuje. EK navrhla limit výdajů ve výši 1,05 procenta hrubého domácího produktu EU, tedy 1,025 bilionu eur. Debata o dlouhodobém rozpočtu se v EU nicméně teprve začíná rozjíždět a dokončena bude nejdříve v příštím, možná až v přespříštím roce.

Nahrávám video

Poláci válcují český trh, protože nedodržují směrnice

Český ministr zemědělství Petr Bendl, který se jednání účastní, chce posílit konkurenceschopnost EU tím, že zruší požadavek dát sedm procent půdy do klidu, který snižuje konkurenceschopnost v porovnání se třetími zeměmi, stejně jako nucené ozeleňování. Dále bojuje za ochranu českého drůbežářského průmyslu, do kterého byli nuceni čeští zemědělci, podle směrnice pro lepší podmínky chovu drůbeže, investovat. V současnosti jsou kvůli tomu v konkurenčním ohrožení, protože Poláci neinvestovali, tudíž podmínky EU nesplnili, čímž mají produkci levnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 13 hhodinami

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
8. 7. 2026

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
7. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.