Praha/Brusel - V Česku na konci loňského roku přibylo lidí bez práce. Meziročně jich je o 44 tisíc víc. Míra nezaměstnanosti ve 4. čtvrtletí stoupla na 7,2 procenta. Nezaměstnanost roste hlavně na severu Čech a Moravy. Situace v Česku je ale stále lepší než ve většině zemí eurozóny. Tam setrvala nezaměstnanost na rekordních 11,7 procenta. Podle Eurostatu stagnovala i v celé EU.
Statistici odhadli, že bez práce bylo v EU v prosinci 25,9 milionu lidí, z toho 18,7 milionu v eurozóně. Proti prosinci 2011 to představuje navýšení o 1,8 milionu v EU i v eurozóně. V České republice byla nezaměstnanost v prosinci 7,5 procenta, tedy sedmá až osmá nejnižší z 27 států EU, stejnou míru totiž hlásí i Belgie. „Pokud srovnáme Českou ekonomiku s okolními státy, tak je v podstatě nižší než v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku, ale zase vyšší než v Rakousku a Německu,“ konstatoval Petr Gapko, hlavní ekonom GE Money bank.
Celkově je ale v Česku už skoro 380 tisíc lidí bez práce. „Vývoj počtu nových míst je více než nepříznivý, během celého loňského roku počet volných míst klesal,“ prohlásila ředitelka úřadu práce v Ostravě Yvona Jungová.
Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny:
„V závěru roku se ukazovalo, že hospodářství nejenže neoživuje, ale současně má i problém nějakým způsobem zastavit ten propad, který se prohluboval v průběhu celého roku 2012. Ve 4. kvartále došlo k většímu souběhu propouštění napříč sektory. Rok 2013, alespoň ze začátku, z tohoto pohledu nebude o nic lepší.“
Počet nezaměstnaných v ČR podle vzdělání:
Vysokoškoláci 2,9 %
Středoškoláci s maturitou 5 %
Středoškoláci bez maturity 8,6 %
Lide se základním vzděláním 29 %
Lidé se základním vzděláním mají problém s hledáním největší
Česko je totiž v recesi, která nutí firmy šetřit. Nejvíce lidí bez práce je přitom těch se základním vzděláním. „To jsou lidé, kteří se těžce umísťují na trhu práce. Vzhledem k tomu, že nevznikají nová pracovní místa v oblasti základního průmyslu a stavebnictví, tak tito lidé v podstatě nemají šanci,“ podotkl ekonom ČSOB Petr Dufek. S rostoucím vzděláním pak lidí bez práce ubývá. „Od roku 2009 tu vidíme velice malou tvorbu pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo nám připadá 13 až 14 pracovníků, kteří se o něj hlásí,“ řekl Bureš.
Roste na druhou stranu i počet lidí, kteří hledají práci déle než jeden rok. Těch je asi o devatenáct tisíc víc než v roce 2011. Na celkovém počtu nezaměstnaných je takových Čechů skoro polovina.
„Vše, co se orientovalo na domácí sektor – především stavebnictví, služby, a to zejména v pohostinství, reklamě a cestovním ruchu – zažívalo loni prohlubující se krizi a v těchto sektorech se propouštělo nejvíc. Sešla se tu opatrnost firem, které málo investovaly, a obezřetnost vlády, která opět hodně šetřila v investičních výdajích,“ míní Bureš.
Michal Kozub, analytik Home Credit:
„Firmy hlásí problém se slabou domácí, ale zahraniční poptávkou. To znamená – náš hlavní obchodní partner, kterým je Německo, na tom v současné době také není nejlépe a počet objednávek z Německa neroste. To se projevuje na tom, že nezaměstnanost roste.“
Rekvalifikace může pomoci
Mnohým lidem nyní nezbývá než úplně změnit obor. Nabídka rekvalifikačních kurzů je široká - člověk se může stát lakýrníkem i soukromým detektivem. Šance na pracovním trhu se poté výrazně lepší. Do roka po absolvování kurzu najde práci 40 procent rekvalifikovaných. Na změnu profese není nikdy pozdě.
Kdo chce změnit kvalifikaci, má dvě možnosti: buď si vybere z nabídky kurzů úřadu práce, nebo si nějaký najde sám. Pokud mu ho úřad schválí, stát mu na něj přispěje až 50 tisíc korun. O podporu v nezaměstnanosti ani v jednom případě nepřijde. „Je zde jistý nárůst. Zčásti jsou to sezonní práce, zčásti je to také amnestie, která nám přivedla asi tři a půl tisíce lidí do evidence,“ řekl Jiří Kubeša, generální ředitel Úřadu práce.
Meziroční míra inflace v eurozóně podle prvního rychlého odhadu Evropského statistického úřadu v lednu klesla o 0,2 procentního bodu na dvě procenta. Například u cen energií v lednu inflace dosahovala meziročně 3,9 procenta, zatímco v prosinci to bylo 5,2 procenta. U potravin, alkoholu a tabáku v lednu činila 3,2 procenta, tedy stejně jako v prosinci.
