České dráhy musely zaplatit 1,2 miliardy korun firmě Škoda Transportation

České dráhy musely před lety zaplatit 1,2 miliardy korun strojírenské firmě Škoda Transportation za dodávku lokomotiv, peníze tak zpět nedostanou. Vrchní soud v Praze v úterý při řešení odvolání státního dopravce potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, který uznal dřívější verdikt arbitráže. Ta v minulosti ve sporu přiřkla peníze Škodě Transportation. Rozhodnutí je pravomocné. Dráhy proti němu mohou podat pouze dovolání, o dalším postupu rozhodnou po analýze úterního rozhodnutí.

Dráhy si u Škody objednaly dvacet lokomotiv asi za 2,5 miliardy. Dopravce je měl převzít roku 2009, první stroje ale dostal až v roce 2013. Škoda obhajovala pozdní dodání změnou předpisů během vývoje lokomotiv a obrátila se na arbitrážní soud s požadavkem na doplatek kupní ceny, kterou firmě dráhy nezaplatily. Dráhy se naopak dožadovaly miliardové pokuty za pozdní dodávku. Arbitráž nakonec přiznala Škodě Transportation za lokomotivy doplatek 1,2 miliardy. Dráhy rozhodnutí arbitráže neuznaly a požadovaly u soudu jeho zrušení.

Dopravce u soudu argumentoval například podjatostí jednoho z rozhodců. Pražský městský soud však před dvěma lety uznal rozhodnutí arbitráže za platné s tím, že není možné přezkoumávat samotné arbitrážní rozhodnutí. Soud se proto zabýval zejména procesní stránkou vedení arbitráže, která podle něj byla v pořádku. Dráhy se proti rozhodnutí soudu odvolaly a nadále žádaly zrušení verdiktu arbitráže.

Podle ČD soud rozhodoval podle kopie arbitráže s neveřejnými částmi

České dráhy při úterním líčení u Vrchního soudu argumentovaly například nedostatečným vypořádáním jeho důkazů ze strany soudu prvního stupně. Soud navíc podle nich rozhodoval pouze podle kopie rozhodnutí arbitráže, která měla neveřejné části, k nimž účastníci neměli přistup.

Odvolací soud však výtky dopravce neuznal jako důvodné a potvrdil původní rozhodnutí. Poukázal mimo jiné i na rozhodčí doložku, která byla součástí smlouvy mezi oběma firmami, a jež neumožňovala, aby spor řešil věcně soud.

České dráhy zatím o dalším postupu v kauze rozhodnuty nejsou. „Počkáme na písemné vyhotovení rozhodnutí, to budeme analyzovat a následně rozhodneme o dalším postupu,“ řekla mluvčí firmy Vanda Rajnochová.

Skupina České dráhy loni hospodařila se ztrátou 4,1 miliardy korun. Vliv na to měla především koronavirová krize. V předchozích pěti letech dráhy hospodařily se ziskem, který v roce 2019 činil 1,3 miliardy korun. Největší propad tržeb loni zasáhl osobní dopravu, kde počet cestujících klesl o třetinu na zhruba 118 milionů. Strojírenská skupina Škoda Transportation měla loni zisk EBITDA 380 milionů korun, díky větší zakázkové náplni meziročně o 18,6 procenta vyšší. Tržby firmě vzrostly o 11,3 procenta na 11,03 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 31 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...