Praha - Švýcarsko, Německo a Holandsko jsou podle časopisu Forbes země, které umí nejlépe využít výsledky vědy a výzkumu v průmyslu. Česká republika má zatím do první desítky daleko, a to i díky špatnému způsobu financování vědy. Českému výzkumu chybí více finančních prostředků, ale i lepší efektivita v jejich vynakládání. Nedaří se zejména převádět inovace do obchodní praxe.
S nadsázkou by se dalo říci, že nejvíce chytrých hlav mají ve Švýcarsku. Registrují tam totiž přes sto patentů na milion obyvatel. V žebříčku si výrazně polepšilo také Švédsko, Finsko a Dánsko. Analytik Aleš Michl říká, že pořadí inovativních zemí pravidelně vévodí buď průmyslové země, kde je podnikání dobře propojené s vědou, nebo Skandinávské země, které investují velké částky do vzdělání.
U nás je propojení výzkumu a průmyslu zatím slabé. Podle předsedy svazu průmyslu Jaroslava Míla za to může především systém financování vědy, který dosud dostatečně nemotivoval k získávání patentů.
Vědecké investice nemají dopady do praxe
Hlavním nedostatkem současného systému podpory výzkumu v Česku je podle nedávné studie Rady pro výzkum a vývoj nedostatečné využívání vědeckých výsledků v praxi. Patenty, inovace ani technologie tak nemají konkrétní ekonomický dopad.
Současný systém se podle Míla orientuje na citace v renomovaných časopisech, nikoli už na produkci praktických inovací. „Ten systém hodnocení není zaměřen na konkrétní výsledek. Myslím si, že je to velká chyba,“ dodává. „Nejde o co nejvíce citací, ale o patenty v oblasti vyspělých technologií,“ potvrzuje analytik David Marek.
Česká republika letos investuje do výzkumu a vývoje 23 miliard korun ze státního rozpočtu, z unijních zdrojů by pak mělo přibýt dalších 13,5 miliardy. V celoevropském srovnání však Česko stále zaostává. „Peníze od státu na inovace a výzkum sice v absolutním vyjádření narůstají, ale stále ještě nedosahují úrovně řady vyspělých zemí, kde se na výzkum věnuje jedno procento z HDP. V Česku to není ani 0,7 procenta HDP," říká předseda Akademie věd Václav Pačes.
Problémem není jen objem prostředků investovaných do vědy, ale i efektivita jejich vynaložení. V letech 1998 až 2003 investoval stát do vědy 70 miliard korun, téměř třetina z toho ale padla na projekty, které nepřinesly žádný objev. Právě proto teď vláda mění způsob jejího financování.
„Systém vědy se stával průtokovým ohřívačem. Nalili jsme tam třeba 10 miliard, ale ty se rozpustily bez toho, aby přinesly výsledky. Čili ten systém se teď mění, aby peníze přišly jen tam, kde jsou výsledky,“ vysvětluje Michl.
Nový systém má lépe využít evropské peníze
Účelně přerozdělovat vědecké dotace by Česko mělo začít co nejdříve. Do roku 2013 totiž může na podporu vědy a průmyslu získat z Bruselu ještě 100 miliard korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu má již nyní připravené projekty za víc než 27 miliard korun.
„Je potřeba vytvořit systém motivací, aby měly vysoké školy zájem spolupracovat s průmyslovými firmami. To znamená, aby bylo umožněno financování vysokých škol ve větší míře z privátních zdrojů a aby došlo k propojení i na úrovni aplikované vědy,“ shrnuje David Marek.
O tom, že špičkoví čeští vědci s odpovídajícím finančním zázemím dokážou přinést kvalitní a inovativní výsledky, v nedávné době přesvědčila například liberecká univerzita. Její vědci vyvinuli novou technologii zpracování nanovláken, o kterou je zájem v celém světě.
