Češi se do změny zaměstnání příliš nehrnou

Praha - Časté změny práce nejsou v Česku příliš v oblibě. Na 43 procent personalistů předních tuzemských firem v rámci šetření uvedlo, že průměrná doba spolupráce se zaměstnancem přesahuje pět let. K velmi podobnému závěru dospělo také dotazování mezi 1 700 uchazeči o práci na portálu Jobs.cz, podle kterého více než pět let pro jednoho zaměstnavatele pracuje 38 procent respondentů.

V průzkumu mezi 282 středními a velkými firmami pouze devět procent oslovených personalistů uvedlo, že průměrná délka trvání pracovního poměru ve firmě činí méně než rok. Ve čtvrtině firem průměrná doba spolupráce dosahuje tří až čtyř let, ve zbylých případech (23 procent) jde o jeden až dva roky.

Petr Skondrojanis, specialista na trh práce LMC:

„Osm let je maximální doba, kdy už by opravdu měl člověk práci změnit. Pět let je takový průměr, kdy je dobré uvažovat o změně. (…) Dříve bylo u Čechů zvykem, že práce je trvalá na celý život.“

„Doba, po kterou lidé pracují pro jednoho zaměstnavatele, se během kariéry postupně vyvíjí,“ uvedl Tomáš Dombrovský, tiskový mluvčí společnosti LMC provozující pracovní portály Jobs.cz a Prace.cz. Mladí lidé podle něj až při získávání profesních zkušeností zjišťují, jaká práce jim skutečně vyhovuje. Dříve nebo později se však většinou preference vytříbí a lidé již poté nemají tak častou potřebu zaměstnání měnit.

S odpověďmi zaměstnavatelů korespondují také výsledky dotazování mezi uchazeči o práci na nejznámějším tuzemském pracovním portálu Jobs.cz. Přesně čtvrtina lidí pro jednoho zaměstnavatele pracuje dva až čtyři roky, na 23 procent pak mění práci častěji. Zbylých 14 procent dotázaných uvedlo, že pracují ve velmi nepravidelných intervalech.

Nahrávám video

„Respondenti na portálu Jobs.cz představují typický vzorek internetové populace, která je otevřenější všem novinkám a je náchylnější i ke změnám práce. Přesto se potvrdilo, že Češi jsou poměrně věrnými zaměstnanci. Svoji roli v tom může hrát i zkušenost z posledních let, kdy ekonomiku postihla recese a vyhlídky na další období jsou poněkud nejisté. Lidé si tak pravděpodobně mnohem více váží své práce a nehledají jiné zaměstnání,“ míní Dombrovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 26 mminutami

ŽivěPoslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až devět miliard korun. Sněmovna bude moci opět jednat až do noci, což až na druhý pokus to prosadila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
03:15Aktualizovánopřed 49 mminutami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.