Češi a polské potraviny– dilema mezi kvalitou a cenou

Praha – Zatímco na nedávno skončeném fotbalovém šampionátu se Češi a Poláci až téměř bratrsky podporovali, v tuzemských obchodech už je situace trochu jiná. Polsko coby jeden z největších dodavatelů potravin má u českých spotřebitelů kvůli četným kauzám nelichotivou pověst. Podle zástupců polských potravinářů není situace tak špatná, jak vypadá v českých médiích. Poláci mluví dokonce o promyšlené kampani, jak likvidovat více než silného konkurenta pro tuzemský průmysl. Čeští odborníci vysvětlují zbytečnou démonizaci Polska i jinak – Češi prý rádi mluví, nakonec však přece jenom dají na radu svých peněženek…

Polské potraviny v poslední době podráží jedna kauza za druhou - rýže plná olova, posypová sůl v jídle, falšované kakao nebo třeba plesnivé pečivo. Problémové potraviny z Polska plní stránky českých médií a kontroloři týden co týden přidávají nové nedostatky na dováženém zboží. „V rámci těch kontrolovaných kategorií výrobků polské výrobky zcela v tom negativním slova smyslu vedou z hlediska nálezu,“ přiznává náměstek ministra zemědělství Martin Hlaváček.

Problémů začíná být v poslední době nápadně mnoho a polská strana už začíná mluvit o úmyslné negativní kampani. Do České republiky severní soused dováží potraviny za více než miliardu eur. Bez ohledu na občasné skandály je proto polský vývoz velkou konkurencí. „Jestli spočítáme tu miliardu a spočítáme obsah zboží, co bylo falešné nebo se solí a tak dál, tak je to kapka v moři a máme pocit, že někdo chce udělat z té kapky moře,“ říká šéf Klubu polského kapitálu v Česku Dariusz Marcinkowski.

Polských potravin se do Česka skutečně dováží čtyřikrát víc než před deseti lety, v přepočtu za 25 miliard korun. Hned po Německu je druhý největší dodavatel. Podle mnohých ale láká nikoliv vysokými požadavky spotřebitelů na kvalitu, nýbrž hlavně cenou. Nejde být dlouhodobě nejlevnější v Evropě a současně udržet nějakou přijatelnou kvalitu. Ta cena je prostě vždycky něčím podmíněná, uvedl Miroslav Koberna z Potravinářské komory.

Výroba v Polsku se vyplatí hlavně velkým firmám, které o tom ale často mluvit nechtějí. Lidé proto v obchodech vyhledávají informace o zemi původu mnohem častěji než dříve. Začínají sledovat složení i trvanlivost a nebojí se si stěžovat. „Pokud nějaké průzkumy průkazné jsou, tak vždy hovoří o tom, že zákazník dává přednost ceně,“ přiznává Martin Mařík z týdeníku Ekonom.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 9 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 11 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 15 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.