Centrální banka chce větší pravomoce pro hlídání hypoték. Poslanci rozhodnou, zda jí vyhoví

Nahrávám video

O větších pravomocích centrální banky při regulaci hypoték začnou příští týden jednat poslanci. Návrh novely zákona o České národní bance dává právo centrálním bankéřům nařizovat komerčním bankám, za jakých podmínek mohou lidem půjčovat na bydlení. Dnes mají právo jen doporučovat. Předpis ministerstva financí je ve sněmovně už podruhé a tentokrát má šanci projít. Podporuje ho vláda i KSČM.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zmiňuje dlouhodobý tlak ze strany ČNB na větší pravomoce. Resort vyšel centrální bance vstříc, na oplátku si od ní vyžádal mírnější kritéria pro žadatele o hypotéku do 36 let. 

Poslankyně Miloslava Vostrá (KSČM) se odvolává na zprávy Mezinárodního měnového fondu, které naznačují možnost vzniku hypoteční bubliny. Chápe proto snahu ČNB. Poslanecký klub komunistů tak podpoří návrh novely v prvním čtení a podle diskuse v rozpočtovém výboru se rozhodne o případné podpoře v dalších čteních. Záležet bude i na limitech, které novela nastaví. 

Limity centrální banky platí už přes rok. Lidé tak musí mít část peněz našetřenou a navíc mít dostačující výši příjmu. Nová pravidla začala platit v říjnu 2018. 

Průměrná měsíční splátka hypotéky v Praze je o 5000 korun vyšší než v ostatních regionech. Rozdíly se navíc prohlubují, když měsíční splátka v Praze meziročně stoupla o 35 procent, zatímco ve zbytku republiky o 18 procent. Vyplývá to z analýzy dat o návštěvnících srovnávacího portálu Ušetřeno.cz, kteří jeho prostřednictvím zažádali o hypotéku.

Zpřísnění podmínek pro žadatele o hypotéky z loňského října mělo podle analýzy zásadní dopad na realitní trh. O tom svědčí údaje portálu. Průměrná hodnota nemovitosti v hlavním městě meziročně vzrostla o 1,115 milionu na 5,4 milionu korun. Naproti tomu ve zbytku republiky je nárůst o 240 tisíc na 3,1 milionu korun.

Celkový rozdíl v cenách nemovitostí mezi Prahou a regiony byl v době zavedení změn ČNB přibližně 1,5 milionu korun, zatímco o rok později jsou již nemovitosti v Praze v průměru o 2,3 milionu dražší než v ostatních místech republiky. Z nich je největší rozdíl v Libereckém kraji, kde meziročně narostla cena o 780 tisíc korun. Naopak Jihočeský kraj zaznamenal pokles průměrné ceny nemovitostí o 600 tisíc. 

Kvůli už existujícím limitům část lidí na vysoké hypotéky nedosáhne. „Výsledkem je, že si klienti poměrně méně kupují nemovitosti, nebo se rozhodli se přestěhovat z města na okraj, potažmo do měst menších. Tam je cena přijatelnější a obvykle dosáhnou na lepší finanční prostředky,“ uvedl regionální ředitel 4fin Tomáš Trauške. 

Právě i nadhodnocené ceny nemovitostí jsou důvodem, proč chce centrální banka větší dohled nad hypotečním trhem. Novela zákona by například zavedla sankce pro banky, které by porušovaly nastavená pravidla.

Místopředseda ČSSD Roman Onderka uvedl, že sociální demokracie ruku pro zvýšení pravomocí centrální banky zvedne. Místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík to naopak nepovažuje za nutné. Argumentuje tím, že už došlo ke zpřísnění hypoték, aby si je nebrali mladí lidé, kteří nemají na splácení. 

Vyšší pravomoce pro centrální banku doporučovala také Evropská rada pro systémová rizika (instituce zřízená EU, která má dohlížet na finanční systém a pomáhat předcházet rizikům pro finanční stabilitu). Česká národní banka bude navíc příští týden jednat právě i o stavu hypotečního trhu. Mohla by tak stávající doporučení pro poskytování půjček upravit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
včera v 08:10

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.