Centrální banka chce větší pravomoce pro hlídání hypoték. Poslanci rozhodnou, zda jí vyhoví

Nahrávám video

O větších pravomocích centrální banky při regulaci hypoték začnou příští týden jednat poslanci. Návrh novely zákona o České národní bance dává právo centrálním bankéřům nařizovat komerčním bankám, za jakých podmínek mohou lidem půjčovat na bydlení. Dnes mají právo jen doporučovat. Předpis ministerstva financí je ve sněmovně už podruhé a tentokrát má šanci projít. Podporuje ho vláda i KSČM.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zmiňuje dlouhodobý tlak ze strany ČNB na větší pravomoce. Resort vyšel centrální bance vstříc, na oplátku si od ní vyžádal mírnější kritéria pro žadatele o hypotéku do 36 let. 

Poslankyně Miloslava Vostrá (KSČM) se odvolává na zprávy Mezinárodního měnového fondu, které naznačují možnost vzniku hypoteční bubliny. Chápe proto snahu ČNB. Poslanecký klub komunistů tak podpoří návrh novely v prvním čtení a podle diskuse v rozpočtovém výboru se rozhodne o případné podpoře v dalších čteních. Záležet bude i na limitech, které novela nastaví. 

Limity centrální banky platí už přes rok. Lidé tak musí mít část peněz našetřenou a navíc mít dostačující výši příjmu. Nová pravidla začala platit v říjnu 2018. 

Průměrná měsíční splátka hypotéky v Praze je o 5000 korun vyšší než v ostatních regionech. Rozdíly se navíc prohlubují, když měsíční splátka v Praze meziročně stoupla o 35 procent, zatímco ve zbytku republiky o 18 procent. Vyplývá to z analýzy dat o návštěvnících srovnávacího portálu Ušetřeno.cz, kteří jeho prostřednictvím zažádali o hypotéku.

Zpřísnění podmínek pro žadatele o hypotéky z loňského října mělo podle analýzy zásadní dopad na realitní trh. O tom svědčí údaje portálu. Průměrná hodnota nemovitosti v hlavním městě meziročně vzrostla o 1,115 milionu na 5,4 milionu korun. Naproti tomu ve zbytku republiky je nárůst o 240 tisíc na 3,1 milionu korun.

Celkový rozdíl v cenách nemovitostí mezi Prahou a regiony byl v době zavedení změn ČNB přibližně 1,5 milionu korun, zatímco o rok později jsou již nemovitosti v Praze v průměru o 2,3 milionu dražší než v ostatních místech republiky. Z nich je největší rozdíl v Libereckém kraji, kde meziročně narostla cena o 780 tisíc korun. Naopak Jihočeský kraj zaznamenal pokles průměrné ceny nemovitostí o 600 tisíc. 

Kvůli už existujícím limitům část lidí na vysoké hypotéky nedosáhne. „Výsledkem je, že si klienti poměrně méně kupují nemovitosti, nebo se rozhodli se přestěhovat z města na okraj, potažmo do měst menších. Tam je cena přijatelnější a obvykle dosáhnou na lepší finanční prostředky,“ uvedl regionální ředitel 4fin Tomáš Trauške. 

Právě i nadhodnocené ceny nemovitostí jsou důvodem, proč chce centrální banka větší dohled nad hypotečním trhem. Novela zákona by například zavedla sankce pro banky, které by porušovaly nastavená pravidla.

Místopředseda ČSSD Roman Onderka uvedl, že sociální demokracie ruku pro zvýšení pravomocí centrální banky zvedne. Místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík to naopak nepovažuje za nutné. Argumentuje tím, že už došlo ke zpřísnění hypoték, aby si je nebrali mladí lidé, kteří nemají na splácení. 

Vyšší pravomoce pro centrální banku doporučovala také Evropská rada pro systémová rizika (instituce zřízená EU, která má dohlížet na finanční systém a pomáhat předcházet rizikům pro finanční stabilitu). Česká národní banka bude navíc příští týden jednat právě i o stavu hypotečního trhu. Mohla by tak stávající doporučení pro poskytování půjček upravit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
před 38 mminutami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 10 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 12 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 22 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 22 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.