Cameron: Nemám problém vetovat rozpočet EU a omezit volný pohyb osob

Birmingham – Britský premiér David Cameron je připraven v případě potřeby vetovat rozpočet Evropské unie. Stejně tak podporuje záměr přezkoumat pravidla volného pohybu osob po unii ve snaze omezit počet občanů EU pracujících v Británii. Cameron to prohlásil v televizním rozhovoru na úvod výroční konference Konzervativní strany.

Předseda britské vlády pohrozil vetem právě v době, kdy Evropská unie zahajuje vyjednávání o rozpočtu pro léta 2014 až 2020. Podle svých slov je připraven veto použít, pokud by byl navrhovaný rozpočet „výrazně zvýšen“ nebo „pokud by neměl dostatečné kontrolní mechanismy“. V souvislosti se svým vetem fiskálního paktu loni v prosinci řekl, že „lidé v Evropě vědí, že myslím vážně, co říkám“.

Podle Camerona také nastane čas, kdy bude mít unie dva rozpočty, jeden pro eurozónu, „protože oni se musí navzájem podporovat mnohem víc“, a druhý pro ostatní země EU. Sotva se tak prý stane v nadcházejícím rozpočtovém období, ale podle Camerona to naznačuje, kam se Evropa ubírá.

Přidala se i ministryně vnitra

Jedním z citlivých témat britské politiky je od rozšíření EU v roce 2004 také imigrace. Cameron řekl, že je pro přezkoumání pravidel umožňujících lidem ze zemí EU volný vstup a práci v Británii - imigrace z EU by podle něj měla být součástí celkového přehodnocení „rovnováhy kompetencí“ mezi Británií a unií.

David Cameron, britský premiér:

„Věřím v jednotný trh, věřím ve volný pohyb osob. Ale před dvěma týdny jsem navštívil dvě továrny a zeptal jsem se jich, kolik zaměstnávají lidí z jiných zemí EU. V jedné to bylo 60 procent a ve druhé 50 procent. Bože na nebesích, máme v naší zemi přece tolik nezaměstnaných, kterým chceme dát vzdělání, vyučit je a vrátit zpátky do práce.“

Podobně se vyjádřila i ministryně vnitra Theresa Mayová v rozhovoru, který otiskly The Sunday Times. Ministryně se domnívá, že unijní direktiva o svobodě pohybu zaručující 500 milionům občanů cestovat volně po EU by měla být přehodnocena. Také avizovala, že vláda zvažuje vízové kontroly pro občany některých zemí EU.

„Zaměřujeme se nyní na tuto oblast zneužívání svobody pohybu. Ale půjdeme v tomto ohledu dál. Budeme se zaměřovat na to, kde jsou mezi EU a Británií rozhodovací pravomoci a jaký je jejich dopad,“ řekla Mayová The Sunday Times.

Důvodem případného omezení svobody pohybu v EU, který by znamenal střet s Bruselem a ostatními členy evropské sedmadvacítky, je obava ze zvýšení počtu ekonomických přistěhovalců. Příští rok vyprší omezení pro práci Rumunů a Bulharů v Británii a podle The Sunday Times se experti obávají přílivu lidí hledajících práci.

Cameron nicméně vyloučil uspořádání referenda o členství Británie v EU. Přiznává však, že chce pozměnit vztahy s Bruselem. „Nejsem spokojen s nynějším stavem, ale také si nemyslím, že by bylo správné nyní odcházet,“ řekl Cameron. „Myslím, že většina lidí v této zemi nechce opustit EU, ale ani ji nechce přijmout ve stavu, v jakém je. Chtějí teď změnu. Já chci teď změnu. Pokud bude po příštích volbách čistě konzervativní vláda, může to změnit a může tyto vztahy znovu projednat,“ dodal britský premiér.

Doma čelí Cameron kritice

Ministerský předseda je před sjezdem pod palbou kritiky nejen opozice, která mu vyčítá, že hluboké škrty jeho vlády vedly k recesi a nesnížily zadlužení země. Musí čelit také silnému protievropskému křídlu ve vlastní straně a řadě konzervativních poslanců, kteří jsou přesvědčeni, že toryové příliš ustupují koaličním liberálním demokratům.

Podle průzkumu institutu YouGov, který zveřejnil nedělník The Sunday Times, podporuje nyní opoziční labouristy 45 procent Britů, konzervativce 31 procent a liberální demokraty 8 procent.

Cameron o ekonomice: Jsou to těžké časy

Premiér a předseda konzervativců David Cameron se v televizním rozhovoru před zahájením výroční konference jeho strany také vyjádřil k ekonomické situaci země. Potvrdil, že britská vláda provede další škrty výdajů a nepřistoupí na zvýšení daní bohatým, jak už dříve avizoval ministr financí George Osborne.

Šéf britské státní pokladny a Cameron odmítli návrh koaličních liberálních demokratů na zavedení daně na domy v hodnotě nad dva miliony liber. Cameron řekl, že jeho vláda zajistí, aby zámožní lidé „zaplatili svůj spravedlivý podíl“. On ani Osborne ale neuvedli, jak toho chtějí dosáhnout. Nebude to prý ani „daní z bohatství“, kterou stejně jako daň z drahých domů navrhovali na své konferenci liberální demokraté ve snaze snížit rozpočtový deficit.

Podle Camerona bude zapotřebí do roku 2015 až 2016 škrtnout v rozpočtu dalších 16 miliard liber (493 miliard korun). „Pokud nechceme škrtat ve věcech, jako jsou nemocnice a školy, na něž všichni spoléháme, musíme se podívat na věci, jako je rozpočet sociálního zabezpečení.“

Tento záměr, stejně jako odmítnutí vyššího zdanění bohatých, zřejmě vyvolá další třenice v již tak napjatých koaličních vztazích. Nynější koaliční vláda přislíbila v podstatě odstranit rozpočtový deficit do roku 2015, kdy budou další volby. Zavedla během pěti let škrty omezující rozpočty ministerstev až o pětinu.

Nicméně britská ekonomika se letos dostala do recese a mezi dubnem a srpnem byl deficit o pětinu vyšší než před rokem. Podle labouristické opozice to je způsobeno právě přehnaně hlubokými škrty.

„Je to velmi těžká situace, stačí si jen pustit televizi a podívat se, co se děje v eurozóně. Hodně zemí se dostává do dosti hluboké recese, jsou to těžké časy,“ postěžoval si Cameron. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
10:54Aktualizovánopřed 40 mminutami

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 16 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.