Bursík: Pačesova komise odborně zklamala

Praha - Nezávislá energetická komise předsedy Akademie věd ČR Václava Pačesa ve svých závěrech podle předsedy Strany zelených Martina Bursíka následovala volební programy některých politických stran a nevypracovala kvalitní vědeckou zprávu. Komplexnímu posouzení dopadu dostavby Temelína na životní prostředí (EIA) ale bránit nechce.

„Profesor Pačes jako předseda té komise je pro mě veliké zklamání. Ta komise rezignovala na ambici přinést skutečně nějakou objektivní vědeckou zprávu,“ litoval Bursík v nedělních Otázkách Václava Moravce. Předběžná zpráva, kterou komise představila více než před týdnem, podle něj pouze kopírovala volební programy komunistů, sociální demokracie a občanských demokratů. 

Bursíkovo tvrzení je v příkrém rozporu s názoram místopředsedkyně Strany zelených Dany Kuchtové, která minulý týden zdůraznila, že o odbornosti komise nepochybuje. Výhrady měla pouze ke způsobu prezentace jejích závěrů.

I když je Bursík k závěrům komise velmi skeptický a v podstatě je neuznává, posouzení dopadu dostavby jaderné elektrárny v Temelíně na životní prostředí, bránit nechce. Posouzení vlivu je prvním krokem ve zdlouhavém procesu vedoucímu k zahájení stavby dalších dvou bloků atomové elektrárny. ČEZ o ně ministerstvo životního prostředí požádal tento pátek.

Ministerstvo životního prostředí i ČEZ ale čeká běh na dlouho trať. Posouzení ekologických vlivů Temelína bude velmi zdlouhavé. „Tohle bude velice komplikované, protože to bude mezinárodní EIA. Podle zákona budou přizvání sousedé, v tomto případě Rakušané a Němci,“ vysvětlil Bursík. Celé řízení by se podle něj mohlo protáhnout na dva až dva a půl roku.

V jaderné elektrárně Temelín v současnosti běží dva reaktory, každý o výkonu 1000 megawatt. Výstavbu 3. a 4. bloku, které měly podle plánů z 80. let v Temelíně vyrůst, zastavila vláda na počátku roku 1990. I přesto se temelínská atomová elektrárna podílí na výrobě elektřiny v České republice přibližně 14 procenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 1 hhodinou

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 5 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 14 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...