Brusel - V Bruselu se dnes odpoledne sešli ministři financí členských zemí eurozóny. Zabývají se především současnou povolební situací v Řecku a nevyhli se ani debatě o upadající ekonomické situaci ve Španělsku. Ministři zahraničí EU zase prodiskutují možné politické motivy rozsudků ukrajinských soudů vůči bývalým státním činitelům.
Kvůli povolebním politickým turbulencím v Řecku opět zesílily debaty o možném odchodu Atén z eurozóny - tamní politické strany totiž chtějí zastavit škrty, ke kterým se dříve země zavázala. Evropská komise si sice přeje, aby Řecko zůstalo členem eurozóny, požaduje ale plnění pravidel a závazků, k nimž se země přihlásila.
Rakousko: Pokud Řecko odejde z eurozóny musí opustit i Unii
Odchod Řecka pouze z eurozóny není však podle rakouské ministryně financí Marie Fekterové možný. Země by podle ní mohla jedině odejít z Evropské unie, a tím opustit i spolek 17 unijních států platících eurem. V případě zájmu o vstup do unie by ale pak znovu musela o vstup do EU požádat.
Podle nizozemského ministra financí Jana Keese de Jagera Atény nemají jinou možnost než přistoupit k potřebným reformám a splatit své dluhy. „Pokud tak neučiní, pak to bude velmi vážný problém nejen pro Řecko, ale pro všechny,“ řekl. Podle něj není možné zmírnit podmínky, na nichž se partneři shodli kvůli poskytnutí druhého záchranného balíku půjček Řecku ve výši 130 miliard eur.
Evropská komise: Pro všechny je výhodnější, aby Řecko zůstalo
„Kdyby Řecko opustilo euro, tak z toho nic nezískáme,“ podotkl pro změnu belgický ministr financí Steven Vanackere. Předseda Evropské komise José Barroso v italské televizi řekl, že když někdo neplní pravidla nějakého klubu, pak je lepší, aby ho opustil. Mluvčí komise Pia Ahrenkildeová Hansenová poté zdůraznila, že Barroso nemluvil o nějaké konkrétní zemi, nýbrž obecně. „Chceme, aby Řecko mohlo zůstat v eurozóně,“ dodala. Komise je přesvědčena o tom, že je to lepší pro Řecko i celistvost EU.
Zatím žádná ostrá vyjádření vůči Řecku nepadla. Na druhou stranu i německý ministr financí řekl, že nikdo nemůže žádnou zemi nikdo nutit, aby v eurozóně zůstala. Pro nedělní interview týdeníku Welt uvedl, že by jeho vláda byla směšná, kdyby se nepřipravila na všechny možné scénáře.
Guido Westerwelle, německý ministr zahraničí:
„Budoucnost Řecka v eurozóně je v řeckých rukou. Závažná finanční pomoc ale také vyžaduje reformy a domácí snahu, tak abychom dosáhli udržitelného řešení této krize. Musím přiznat, že chování řeckých politiků, mi opravdu dělá starosti.“
Řecko je nejžhavějším tématem, ale ne jediným. Ministři se budou bavit i o Španělsku. V poslední době se totiž nedaří ani španělské ekonomice. Objevují se obavy, aby se tato čtvrtá největší ekonomika eurozóny nestala další obětí dluhové krize a nemusela požádat partnery o poskytnutí pomoci. S recesí se ale nyní potýká celá eurozóna. Podle čerstvé prognózy Evropské komise z pátku minulého týdne tento blok letos čeká hospodářský propad o 0,3 procenta. Recesi komise očekává u sedmi ze 17 států bloku.
Jedním z témat bude i Tymošenková
Ministři zahraničí států Evropské unie budou hovořit o situaci kolem odsouzení bývalé ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové, která si nyní odpykává trest sedmi let vězení za údajné uzavření nevýhodné smlouvy pro Ukrajinu o dodávkách ruského plynu. Kvůli jejímu věznění řada hlav evropských států a vlád odřekla účast na středoevropském summitu, který se měl konat minulý týden a který Ukrajina nakonec odložila.
Kromě Ukrajiny budou ministři probírat i situaci v Rusku, v Afghánistánu, v Íránu a na Blízkém východě. Českou republiku by měl v Bruselu zastupovat šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.
